facebook_pixel

Bungee Jumping na vlastní kůži

Simona Horackova

Vždycky jsem si chtěla vyzkoušet na vlastní kůži nějaký adrenalinový sport. Tehdy na střední škole jsme se s kamarádkou dohodly, že pokud úspěšně zdoláme maturitu, musíme si skočit bungee jumping! Na to, jak moc jsme prožívaly naši nervozitu ve „svaťáku“, to nakonec byla jedna z těch nejmenších výzev, co nás ještě v životě čeká. Ráda na to vzpomínám. Tím, že jsme překonaly „zkoušku dospělosti“, jsme se střemhlav řítily do náruče dalšího, tentokrát extrémně vzrušujícího, zážitku – bungee jumpingu.

Cesta za zážitkem

Čekala nás dlouhá cesta za naším snem do Chomutova, kde se nachází nejvyšší most v ČR pro skok s lanem. Most ve výšce 62 m nad říčkou Hačka si říká u Vás o respekt, to mi věřte! Po příjezdu na místo činu nás přivítali fajn instruktoři, kteří nám ukázali instruktáž, zvážili nás a upevnili vše možné na naše těla. Jako těžkooděnec jsem si to štrádovala po mostě, zatímco sluníčko nám pěkně ohřívalo zábradlí. Musely jsme si s kámoškou střihnout, kdo skočí první. Nedalo se čekat nic jiného, musela jsem skočit první.
Doporučujeme: Bungee jumping v Harrachově

Bungee SimonaPocit volného pádu

Přelezla jsem se závažím na nohou vysoké zábradlí (jo, jsem dobrá!) a přede mnou už se naskytl pohled na říčku Hačku a okolní přírodu. Instruktor mi s prstem směrem k horizontu poradil, ať se dívám jen tam. Poté začalo odpočítávání: „Tři, dva, jedna…“ a já začala padat do prázdna, kde jsem vytřeštila oči, protože se nedalo čeho chytnout.

Pocit při volném pádu nikdy nezapomenu. Málokdy zažijete přítomný okamžik, mysl tady a teď. U bungee jumpingu to je možné. Všechny mé myšlenky se rozplynuly a já si jen užívala naprosté štěstí a stav absolutní blaženosti, jaký jsem nikdy nezažila. V tom okamžiku jsem byla schopná říct, že má mysl je prázdná a vnímám jen přítomnost.

Potom, co jsem se dohoupala, dobrečela a dosmála, byl čas, aby mě vytáhli zpátky nahoru. Spustili ke mně jakýsi válec, který patřil ke skobě na hrudi a poté jsem udělala dohodnutý signál – rozpažené ruce. Pro instruktory to bylo znamení, že jsem připravená nechat se vytáhnout vlekem nahoru. Po mém výbuchu štěstí skočila s lanem i moje kámoška. Já se stala už jen divákem, ale stále se ve mně mísily pocity štěstí a vzrušení.
Sama doporučuji: Bungee jumping / Kieneova houpačka

Jako odměnu za absolvování šíleného činu jsme dostaly obě certifikát na památku. To ovšem ale není konec. Máme další dohodu, která znamená jediné – až dostaneme vysokoškolský titul, musíme si skočit tandem!

Leave a comment