facebook_pixel

Čím je brněnské výstaviště speciální a za čím tam vyrazit?

Šarlota Sedláčková

Unikátní výstavní komplex v srdci Evropy. Jedna z nejvýznamnějších funkcionalistických staveb na světě. Historie, sláva a nezaměnitelná architektura. Tím vším bychom mohli popsat brněnské výstaviště. Pojďme se podívat i na to, jak taková vzácnost vznikala, a co je na ní k vidění dnes.

Čím je brněnské výstaviště speciální a za čím tam vyrazit?_3

Rané počátky výstaviště sahají až do Rakousko-Uherska, kdy se realizovaly přípravy na výstavbu veletržního výstaviště, zaměřeného především na hospodářství a průmysl. Brno bylo pro výstavbu perfektním místem, jelikož tehdy bylo jedním z průmyslových center, nejvíce se zde soustřeďoval například textilní průmysl. Tyto přípravy však byly bohužel přerušeny 1. světovou válkou a výstavba areálu tak na pár let zcela utichla. 

V roce 1923 je však téma opět aktuální a snaha o vybudování areálu nabírá na velikosti. Za zmínku také stojí, že do té doby se jako veletržní prostor využíval sokolský stadion na Kounicově ulici. Vybíralo se ze dvou míst, jednou možností byly pozemky u Pisárek, (které i zvítězily) a druhou možností byly prostory nedaleko Králova pole. Samotná výstavba začala v roce 1927 a trvala rekordních 14 měsíců. V dobových zdrojích se dočteme o neskutečně pozitivní atmosféře, která celou výstavbu doprovázela. Společnost už s dostatečným odstupem od války zažívala rozkvět, budovatelský duch sílil a oslavovala se první republika. U příležitosti jejího 10. výročí bylo výstaviště slavnostně otevřeno, a to konkrétně 26. května 1928 s programem Výstava soudobé kultury v Československu.

Na návrzích areálu se podílelo mnoho významných architektů, mezi něž patří jmenovitě například Bohuslav Fuchs, jediný jím navržený pavilon který se podařilo zachovat je Pavilon města Brna. Na návrzích se podílel i Josef Gočár – pavilon AVU, či Josef Kalous, podle jehož konceptu byl vytvořen monumentální vchod. Vchod, lépe řečeno spíše vstupní prostor či „nádvoří“ je kruhovitého tvaru, s velkorysým prostorem a dvěma promenádami, lemující jednotlivé pavilony.

Dobové obrázky ze stránek BVV.

V začátcích výstaviště se v jeho prostorách uskutečňovaly průměrně 2-3 akce ročně. Poté se areál potýkal s hospodářskou krizí, finančními nedostatky, a 2. světovou válkou, která vedla k jeho poškození. Na konci války se uvažovalo i o jeho zrušení. To se však naštěstí nestalo, v roce 1947 začala plánovaná obnova do níž se zapojilo i mnoho dobrovolníků a v následujícím roce se výstaviště opět otevřelo. Ekonomická situace však stále nebyla nejlepší a mnoho akcí bylo zrušeno. Větší akce se udála až v roce 1955 – 1. výstava československého strojírenství. V této době se uskutečnily i rozsáhle přestavby výstaviště, především z kapacitních důvodů, a světlo světa tak spatřily i nové pavilony. Vzniká například Pavilon Z – koruna areálu s velkou kupolí, či Pavilon C s menší a výše posazenou kupolí. Vzniká i velká průmyslová hala, známá jako Pavilon B.

Po roce 1989 začalo být výstaviště zajímavější co se týče pestrosti jednotlivých výstav. Od hospodářství a průmyslu se začalo přecházet k nejrůznějším výstavám a veletrhům zaměřených na volný čas, vzdělávání, regiony, vinařství, módu, a podobně.

V posledních letech (bez restrikcí) se koná průměrně kolem 40 výstavních akcí, mezi největší stále patří Mezinárodní strojírenský veletrh a Techargo – mezinárodní veletrh zemědělské techniky. Tradičně se zde však koná i veletrh vysokých a středních škol, který studentům pomáhá s výběrem dalšího studia.

A co na výstavišti vidět nyní?

Za pozornost určitě stojí samotná architektura, z níž nejvíce turistů zřejmě láká buďto komplex jako celek s nabídkou až 190 000 m² výstavní plochy, nebo Pavilon A a již zmiňovaný Pavilon Z s kupolí. Kromě architektury je k vidění i sochařské umění, zejména sousoší umístěné v prostorech před výstavištěm – Nový věk od Vincence Makovského, oceněno Velkou cenou na Expo 1958, z nějž bylo (z Bruselu) převezeno právě sem, do Brna. 

Samozřejmě zde probíhá i mnoho výstav a akcí, jejichž program je nejlepší sledovat na webu či sociálních sítích výstaviště. 

U brněnského výstaviště sídlí i VIDA!, zábavní vědecký park, který dokáže s přehledem zabavit nejen děti, ale i dospělé. Skrývá 5000 metrů čtverečních plných chytrých expozic, 3D kino, vědecké pokusy a krásné prostory. 

Potřeba je také zmínit, že se do areálu nedostanete sami. Veřejnosti je přístupný pouze v průběhu jednotlivých výstav, či například při prohlídkách, které zde bývají tradičně pořádány, a které ráda doporučím. Během prohlídky se můžete dostat i do jinak nepřístupných prostor a vše budete mít komentováno. Za mě osobně byly nejzajímavější večerní prohlídky, menších prostory, které dříve byly využívány jako divadla či jiné umělecké prostory, a veškeré osvětlení v nich lépe vynikne právě když jej nenarušuje denní světlo, vhodnější spíše na prohlídku exteriérů. 

A jak se sem dostat?

Hromadnou dopravou se sem dostanete autobusem, trolejbusem i tramvají. Vždy hledejte zastávku Výstaviště – hlavní vstup, případně výstaviště vstup G2 – zadní část výstaviště. Z hlavního nádraží je přímý spoj tramvají číslo 1. Vydáte-li se autem, je možnost zaparkovat před výstavištěm samotným nebo v parkovacím domě expoparking.

Všechny fotky jsou z webových stránek bvv.

Pokud se na brněnské výstaviště vydáte, může stát za návštěvu i Kamenná kolonie, sídlící hned naproti. Napsali jsme o ní zde, stačí kliknout a ocitnete se v úplně jiném světě.

Okomentovat