Špinavá díra nebo městský skvost? Brněnské pasáže a jejich tajemství

Co vlastně mají být pasáže? Rychlá možnost nákupu pro obyvatele a zaměstnance domů, v nichž se nachází? Spojky a zkratky mezi jednotlivými ulicemi, abychom v nepřívětivém počasí nepromokli na kost? Pódia pro pouliční hudebníky, ubytování pro myši, nebo architektonické skvosty?

Nejsem si jistá, ale vyrazila jsem si brněnské pasáže omrknout, ať alespoň vím, kolik jich tady vůbec máme… jdete se mnou?

Alfa pasáž

Nejslavnější brněnská pasáž navržená samotným Bohuslavem Fuchsem, pocházející z 30. let 20. století se sídlem na ulicích Jánská a Poštovská. Projekt byl inspirován americkými mrakodrapy a jeho cílem bylo přinést nádech ameriky i do moravské metropole. Komplikovaná statika a tehdejší regulace však nakonec dali vzniknout, pouze téměř polovičnímu, osmi patrovému, multifunkčnímu paláci Alfa. Kromě komerčních prostor s typickými velkými vitrínami, obsahuje palác asi 180 bytů, pasáž s mezipatrem, kdysi i 800 místné kino Alfa, jež nahradilo dnešní HaDivadlo, kavárnu a suterénní klub Metro Music. Tehdejší kino uvedlo svou první projekci už v roce 1932, přestože stavba celého paláce byla dokončena až o 5 let později.

V současnosti můžete Alfu navštívit klidně jen kvůli nasávání atmosféry první republiky, jak ostatně lákají i webové stránky pasáže. Na mě upřímně prostory s tak rozličnými designy a nabídkou úplně nepůsobí, ale duch historie na mě zaručeně dýchá v místním knihkupectví Michala Ženíška - otevřeno každý den kromě neděle. Mimo to na vás čeká několik obchodů s módou, hodinářství, klenoty, kosmetický salon, květinářství, půjčovna šatů… to bychom tedy měli všechno, co můžete potřebovat při svatbě… galerie, bazar s vinylovými deskami a teď zpozorněte - čokoládovna. Kromě toho všeho tady sídlí ještě i zmiňované HaDivadlo, pořádající i mnoho akcí, čtení, přednášek, apod. Známá a hojně navštěvována je i kavárna/bar Švanda, s otevírací dobou až do půlnoci.

Pasáž Beta

Stoupejme ulicí dál do centra, a to do pasáže, jejíž jméno bylo díky strženému nápisu už téměř zapomenuto. Malá, krátká, strohá, ale zároveň dobře přehledná, čistá a plná zajímavých podniků. Spojuje Náměstí Svobody s ulicí Veselou, a může fungovat jako rychlá spojka z centra, pro návštěvníky ubytované v hotelu Internacional, sídlící hned naproti pasáže. Je pouze jednopodlažní, a dostatečně široká na to, aby v ní čas od času měl některý z podniků „zahrádku“.

V době obědů je tady zřejmě nejnavštěvovanějším místem samoobslužná jídelna Beta, kde se najíte vcelku dobře a levně. Postup je typický, na jaký jste navyknutí od svých školních let.Otevřeno má od 9.30 do 14 hodin, na výběr obvykle z 8 hlavních jídel, s cenami kolem 75 až 120 Kč.

Po obědě to někdy chce sladkou tečku, a přesně o to se postará místní Cupcakekárna. V ní pořídíte přesně takový cupcake, jaký jste si vysnili. A kdyby ho náhodou zrovna neměli ve vitríně, můžete si svůj vlastní nakonfigurovat přímo na jejich stránkách. Klidně třeba i ve velikosti XXL, který vydá za 8, jen tak, na chuť, nebo na něčí narozeniny… O odnos z prodejny se nemusíte obávat, mají krabičky šité cupcakekům přímo na míru. Jestli tedy přes pasáž někdy budete probíhat, u tohoto podniku určitě zpomalte. Otevřeno je kromě neděle každý den.

Pasáž Jalta

Pasáž v téměř stoletém paláci Jalta, sídlícím na Dominikánském náměstí, znovu spatřila světlo světa teprve v červnu 2019, kdy byl palác po rekonstrukci opětovně otevřen. Před renovací od konce 90. letech pouze chátral, a pro místní byl spíše odpudivou barabiznou, než architektonickým skvostem. Sousedí s brněnskou radnicí, vyhlíží na krásně opravené náměstí a ve svých zdech pořádně žije. A to jak ve dne, se všemi kancelářemi, konzuláty, obchodními prostory a byty, tak i v noci, s restaurací s výhledem na celé náměstí a neotřelým Cabaretem Dés Péchés. Z Jalty se stala pravá srdcovka Brna, která láká to nejlepší, co tady můžete najít. Pasáž samotná stojí za návštěvu už jen kvůli čistému a modernímu designu. Za mě osobně je mnohem lepší, než pasáže staršího rázu, které sice asi mají své kouzlo, ale moc dobrý pocit v nich ve finále stejně nikdy nemáte.

Pasáž v domě pánů z Lipé

Pravděpodobně nejkrásnější a nejstarší pasáž v Brně. Renesanční, a jedna z nejstarších dochovaných brněnských staveb - dům panů z Lipé, známý i pod názvem Schwanzův dům. Vznikl už v polovině 13. století a dostal se do vlastnictví mnoha vlivných osob. Protloukal se desetiletími, doputoval dokonce i pod ruku Bohuslava Fuchse, který v 30. letech 20. století se sochařem Zeithammerem navrhnul opravu průčelí a s grafikem Hrbkem palác obohatili o sgrafitovou výzdobu. V novém tisíciletí se zchátralý a poškozený dostal do vlastnictví firmy Unistav, dočkal se opravy a nového, nablýskaného otevření. Od roku 2005 patří mezi majetek Radima Jančury, kterého zřejmě budete znát z dopravního odvětví.

V přízemí naleznete kulturní a turistické informační centrum, dále čajovnu, tetovací salon. barber shop, kadeřnictví, salony a samozřejmě prostory Student agency. Pod střechou sídlí stylová kavárna a na samotné střeše je posezení s vyhlídkou. Bohužel, podnik však není typickým rooftop barem, jaký můžete znat z větších měst. Osobně se do tohoto podniku ráda po druhé opravdu nevydám, a je to velká škoda, jelikož Brno by si něco takového v centru určitě zasloužilo.

Ještě nezapomeňme zmínit, odkud kam se pasáží dostanete… vejít můžete na Dominikánském náměstí a vyjít na Náměstí Svobody, kde můžete skočit hned do další pasáže a tou bude…

Pasáž Rozkvět

Pasáž která vás dostane z Náměstí Svobody rovnou pod Velký Špalíček. Typická je úzkými chodbičkami, eskalátory, a celým supermarketem, což pro pasáže není až tolik běžné. Tyto prostory však obvykle fungují opravdu jako zkratka, zajímavých obchodů a podniků tu bohužel nenajdete.

Pasáž Velkého špalíčku

Jak už jsme si řekli, z Rozkvětu můžete vběhnout přímo hlavním vchodem do Špalíčku, stavby, s níž mnoho brňanů mělo (z mého pohledu nepochopitelný) problém. Ať už však tak či onak, budova nakonec stojí, i s podzemním parkovištěm, 3 patry a několika sálovým Cinema City kinem. Sídlí tady několik obchodů, služeb a restaurací, které však nejsou tak zajímavé jako průchod, do nějž vejdete zadní stranou Špalíčku, a on Vás dostanete do jednoho z několika svérázných podniků usazených přímo mezi domy, či třeba do umělecké galerie. Vyjít z přístřešku můžete až na Šilingrově náměstí, kde sednete na tramvaj a za 2 zastávky budete na Hlavním nádražím, kde nás čeká poslední pasáž, kterou si dnes zmíníme.

Pasáž pod hlavním nádraží

Takto tomu v Brně asi nikdo neřekne, s názvem Myší díra se už však potkáte podstatně častěji. Podchod z 80. let 20. století spojuje prostory před nádražím s prostory za nádražím. Vejít do něj můžete jak ze samotného nádraží, tak i z obchodního domu Letmo, čímž se dostanete dokonce až za širokou silnici s tramvajovými nástupišti, která vám překáží dostat se z hlavní budovy nádraží do města. Na druhém konci vás pasáž podstatně přiblíží k Vaňkovce, která má mimo nákupního centra také funkci průchozí pasáže, tentokrát však spojuje vlakové nádraží s tím autobusovým.

Myšina působí dost podivínsky, ne úplně čistě a často ne úplně bezpečně. Proudí tu však obrovský počet lidí, a velmi zřídka se vám stane, že byste se zde ocitli sami. Od minulého roku přešly prostory do vlastnictví města Brna, které chce z Myší díry udělat podchody, vzhledem i nabídkou odpovídající 21. století. Můžeme se tak těšit, jaké novinky nás budou čekat.

A jak jste na tom s pasážemi Vy? Navštěvujete nebo obcházíte zdaleka? A kam v Brně dál, za trochou historie a architektury? Určitě do slavných vil! Článek o nich naleznete zde.