Umělý vánoční stromek z husího peří, přání vytištěné už v roce 1843 nebo ozdoby zapsané na seznam UNESCO. Vánoční zajímavosti nemusí stát na senzačních historkách. Překvapivé příběhy se skrývají i za obyčejnou kartičkou, skleněnou perličkou a stromem, který po svátcích zmizí z náměstí.
Vybrali jsme devět takových příběhů z muzejních sbírek, odborných jazykových zdrojů a zpráv institucí, které se o konkrétní tradice starají. Projdeme cestu od domácí výzdoby přes vánoční pozdravy až ke stromům, které připomínají přátelství mezi zeměmi nebo dostanou druhý život. U každé zajímavosti najdete odkaz, kde si můžete prohlédnout podrobnosti.
Vánoční stromek mohl mít větvičky z husího peří
Umělý stromek nemusí být plastový. Ve sbírce Smithsonian Gardens se dochoval exemplář z 19. století, jehož větvičky tvoří zeleně obarvené husí peří. Sedm pater větví drží dřevěná tyč usazená ve čtvercové nádobě. Celý předmět měří přibližně 109 centimetrů na výšku.
Podle katalogového záznamu Smithsonian jde o viktoriánský výrobek. I nádoba dostala vlastní výzdobu: na červeném podkladu je květinový medailon obklopený cesmínou a bobulemi. Při prohlížení tohoto drobného stromku si můžete všimnout, jak se z obarveného peří stala náhrada zelených větviček. Vánoční dekorace tak zároveň ukazuje nápaditost řemeslníka a materiál, který bychom si dnes spojili spíše s peřinou než s jehličím.
Princ Albert pomohl stromky proslavit, nepřinesl je do Británie jako první
S britskými vánočními stromky se často spojuje královna Viktorie a princ Albert. Royal Collection Trust však připomíná starší roli královny Charlotty, manželky Jiřího III. Tradici přinesla z rodného Německa už na konci 18. století. Použitým stromem tehdy byl tis.
Viktorie s Albertem sehráli jinou důležitou roli: pomohli zvyk rozšířit. V roce 1848 vyšlo v britském ilustrovaném tisku vyobrazení jejich rodiny u ozdobeného stromku. Královské sbírky uchovávají také vyobrazení vánočních stromků z Windsoru z roku 1850. Je to dobrý příklad rozdílu mezi člověkem, který zvyk zavedl, a těmi, díky nimž se stal známějším. Vánoční tradice mohou mít delší příběh, než naznačuje jedno slavné jméno.
Písmeno X ve zkratce Xmas má řecký původ
Anglické Xmas může působit jako zkratka vytvořená pro reklamní nápis. Její základ je ale starší. Písmeno X zastupuje řecké chí, první písmeno řecky psaného jména Kristus. Zkratka tak původně vychází přímo z Kristova jména.
Jazykový výklad Cambridge Dictionary uvádí starší zkrácenou podobu doloženou v roce 1551 a dnešní tvar z roku 1755. Při pohledu na staré přání tak může zdánlivě moderní nápis odkazovat k dlouhé písařské tradici. Dnes má toto označení spíše neformální ráz; jazykový výklad upozorňuje na výhrady k jeho použití ve formálním psaní.
Tištěné vánoční přání z roku 1843 mělo ušetřit čas
Známé tištěné vánoční přání vzniklo jako pomůcka pro vyřízení hromadící se korespondence. Henry Cole požádal výtvarníka Johna Callcotta Horsleyho o návrh kartičky a v roce 1843 nechal vytisknout tisíc kusů. Doplnit na ně bylo možné osobní pozdrav. Příběh a dochovaný exemplář představuje Victoria and Albert Museum.
Uprostřed obrázku se setkávají tři generace rodiny, postranní části zachycují pomoc potřebným. Kartička tak spojovala oslavu s připomínkou dobročinnosti. Byla nabízena i k prodeji, ale podle muzea tehdy obchodně neuspěla. V jeho uspořádání přesto poznáme nápad blízký dnešním přáním: společný obrázek a prostor pro několik vlastních slov adresátovi. Vlastní text můžete začít u inspirace na vánoční přání a doplnit osobní vzpomínku.
České perličkové ozdoby mají zápis UNESCO
Na vánočním stromku může viset také ukázka řemesla zapsaného na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva. V roce 2020 na něj byla zařazena ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perlí v Česku. Zápis se týká výrobní tradice a předávaných dovedností.
Skleněná trubička se fouká do formy, takže vznikne řada spojených perlí. Ty se stříbří, barví a zdobí. Po rozdělení se jednotlivé části navlékají na drátky a sestavují do ozdob. UNESCO spojuje řemeslo s oblastí Krkonoš a Jizerských hor a jeho předáváním v rodinách. Při zdobení si můžete všimnout právě drobných spojů mezi perličkami: výsledný tvar vzniká skládáním jednotlivých dílků, ne vyfouknutím celé ozdoby najednou. Další náměty nabízí náš článek o vlastních vánočních dekoracích.
Londýnský strom je poděkováním od Norska
Strom na Trafalgarském náměstí v Londýně připomíná vztah dvou zemí. Norsko jej daruje Londýnu od roku 1947 jako poděkování za britskou podporu během druhé světové války. Historii vysvětluje přímo londýnská radnice.
Strom se vybírá v lesích kolem Osla a do Británie cestuje po moři, poslední část trasy pak po silnici. Dalším rozpoznatelným detailem jsou světelné řetězy vedené svisle, což podle radnice odpovídá norskému způsobu zdobení. Při prohlížení fotografie proto nemusíte sledovat jen velikost stromu: o jeho původu vypráví i výzdoba. Radnice popisuje také další využití po svátcích, kdy se strom zpracuje na štěpku a kompostuje. Jeden vánoční symbol tak propojuje poděkování, cestu přes moře i péči o materiál po skončení oslav.
Švédská Lucia přináší světlo už 13. prosince
Jednou z výrazných švédských předvánočních tradic je Lucia, slavená 13. prosince. Průvody se zpěvem a světly procházejí školami, kostely a dalšími místy. Účastníci bývají v bílém a v čele jde postava Lucie. Svátek a jeho současnou podobu popisuje oficiální turistický portál Visit Sweden.
K oslavě patří perníčky a šafránové pečivo stáčené do písmene S. Právě spojení zpěvu, světla a společného pohoštění vytváří její charakter; nejde jednoduše o švédskou verzi českého Mikuláše. Pokud chcete oslavu vidět na cestách, ověřte program vybraného místa a roku u pořadatele. Osobní pohled doplňuje starší rozhovor Vánoce ve Švédsku očima Češky, který zachycuje zkušenost jedné respondentky.
Pražský vánoční strom se proměnil v domeček pro děti
Život stromu ze Staroměstského náměstí nemusí skončit odstrojením. Společnost Technologie hlavního města Prahy ve zprávě z 24. června 2026 popsala, jak studenti Střední odborné školy Jarov zpracovali jeho dřevo na zahradní domek a dvě lavičky. Výrobky dostal azylový dům pro rodiny s dětmi v Praze 4.
Podle zprávy THMP o dalším využití stromu pracovali učni pod vedením svých mistrů. Projekt navázal na spolupráci města, školy a THMP, díky níž se dřevo z pražské vánoční dominanty proměňuje v užitečné výrobky pro pomáhající organizace. Vedle truhlářské zkušenosti přinesl studentům také konkrétní výsledek jejich práce. Z dekorace, kolem které lidé procházeli během svátků, vzniklo místo pro dětské hry a odpočinek na zahradě.
Strom v Abú Dhabí zdobilo 181 šperků
Na stromu vystaveném v hotelu Emirates Palace v Abú Dhabí v prosinci 2010 bylo neobvyklé hlavně zdobení. Guinnessova kniha rekordů uvádí 181 šperků, výšku 13,1 metru a ocenění na 11 026 900 amerických dolarů. Jde o záznam v kategorii nejdražší výzdoby vánočního stromu.
Výzdoba byla k vidění od 16. do 29. prosince 2010. Uvedené ocenění se vztahuje k takto vyzdobenému stromu; šperky z něj udělaly mimořádně drahou vánoční dekoraci. Při pohledu na tuto výzdobu můžete porovnat, jak odlišnou roli mohou ozdoby mít: jednou ukazují hodnotu šperků, jindy zručnost výrobce nebo rodinnou vzpomínku. Pro domácí Vánoce si z předchozích příběhů můžete vybrat třeba osobní přání, řemeslnou ozdobu či pátrání po historii svého oblíbeného zvyku.
