Víte, co se nachází za stromy na protější straně silnice hlavního tahu vedoucí kolem brněnského výstavnického skvostu? V kamenolomu, jímž dnešním dnem vede cyklistická stezka? Možná další skvost a možná špinavá osada. Asi záleží, jak se na to podíváte. Na začátek se ale pojďme podívat, jak se takové místo do Brna vůbec dostalo.
Kamenná kolonie alias brněnský unikát
Jednoho dne roku 1925 se na území vytěženého pískovcového lomu, které dnes nazýváme Brno Štýřice, přistěhovali chudí dělníci, tehdy pracující v přilehlých cihelnách. A tak, v severním, prudkém svahu Červeného kopce nad řekou Svratkou, začala vznikat nová nouzová kolonie. Netrvalo ani 4 roky, a na místě už bylo postaveno přes 100 domů. Přestože se jednalo o chudé dělnické rodiny či nezaměstnané jedince, čtvrť měla vždy útulnou atmosférou a obyvatelé se ji svým smyslem pro pořádek snažili udržovat co nejvzhlednější, co se týče domů i přilehlých zahrádek.
Asi největší rozkvět zažívala Kamenka v dobách prvních republiky. Měla vlastního starostu, vlastní samosprávu a dokonce pořádala i své vlastní hody. S razantním nárůstem domů už však příliš nepočítejte, a to především proto, že prostor zkrátka není nafukovací. Počet se zvýšil na cca 130 domů a kolem tohoto čísla zůstáváme až do dnes, občas s lehkým pocitem stísněnosti. Místní osazenstvo se z dělníků z cihelny změnilo na umělce a bohémy, kteří se sem v 60. a 70. letech 20. století začali nastěhovávat. Tím si čtvrť vysloužila i přezdívky jako bohémská či punková.
A jak jsme se tedy dostali do nelegální osady? No, vcelku jednoduše - v současné době lidé odmítli koupit pozemky pod svými domy - což mimo jiné nebylo až do začátků našeho současného století možné. Nyní to odmítli proto, že město za pozemky požadovalo až příliš vysoké částky vzhledem k tomu, jak je čtvrť zajištěna a jak funguje v kontextu pohodlnosti obyvatele. Ve čtvrti je velký problém s chybějící kanalizací, zastaralým elektrickým vedením, se špatnou dostupností hromadné dopravy a špatnou infrastrukturou pro auta i chodce.
Stále váháte jestli kamennou čtvrť navštívit osobně? Chápu, pojďme si proto říct ještě pár důvodů, proč byste si ji neměli nechat ujít, a pár tipů, jak si návštěvu užít co nejvíce.
1) Nic takového v Brně ani okolí nenajdete, zároveň to tady vypadá, jakoby se zastavil čas. A vidět místa se svou vlastní duší vás pohladí na srdíčku.
2) Každé léto se pořádá festival Kamenka open, celá čtvrť ožije, nahrne se do ní hromada nejrůznějších lidí, hraje spousta kapel a Duck Bar je k prasknutí…
3) Duck Bar - svérázná hospůdka, kterou prostě musíte zažít na vlastní kůži. Výborné nakládané sýry, klasický chleba s máslem a tvarůžkama, točené pivo i limonáda. Nanuky pro děti, sbírka knížek, které by mohly vyprávět, co všechno zažily, keramické mozaiky na zdech s obrazy místních autorů, občas nějaký koncertík a nepopsatelný Genius loci.
4) Auto nechte doma nebo třeba na parkovišti u sv. Anna či okolí, pokud chcete jít ze strany od Poříčí. Tuto trasu doporučuji, pokud přijedete hromadnou dopravou (zastávka Poříčí, dojdete pěšky za pár minut i z Mendlova náměstí) a nebo jdete třeba v chladnějším počasí. Pokud jste však ze severo-západní části Brna a Anthropos pro vás není cizí slovo, udělejte si procházku od něj. Projdete se tak i přes vyhlídku na výstaviště a budete okouzlení místní přírodou. Cesta tady je vyasfaltovaná, jde se tedy pohodlně, je ale taky vcelku vytížená, protože zastává i funkci cyklostezky, a vzhledem ke kopcům se raději mějte na pozoru, ať se zbytečně nesrazíte s rychle jedoucím cyklistou.
5) Motejte se uličkami. Celou čtvrtí vede jen jedna hlavní ulice se jménem Kamenná čtvrť, mimo ni je tu ale nespočet malých a často extrémně úzkých uliček, které vypadají, že někomu spíš vlezete do záhonku, než že byste prošli dál.
6) Raději léto než zima. V letních měsících je kamenka oživlá podstatně více, v zimě je ale taky krásná a vyzařuje vlny městečka spícího po desetiletí.
A kam dál? Mrkněte třeba na článek o brněnských vyhlídkách, zmiňujeme tam i tu v Kamence.
