Rudá barva a znak vzpínajícího se hřebce na žlutém podkladu = Ferrari. Některý ze supersportů od automobilky Ferrari jste už určitě někdy za život viděli a nemusíte se ani zajímat o automobilový svět. Supersporty od automobilky s více jak sedmdesátiletou tradicí zkrátka patří mezi špičku. A jízda ve Ferrari je touhou mnoha a mnoha mužů i žen, kteří mají cit pro silné vozy.

Možná jste alespoň jednou uvažovali o tom, jaké by to bylo, vlastnit některého z těch naleštěných a rychlých krasavců, kteří jsou dokonale vyladění jak po stránce konstrukční, tak vzhledové. Na to, aby si běžný člověk některý ze supersportů značky Ferrari mohl pořídit do své garáže, by bylo zapotřebí zajít si do banky pro monstrózní půjčku. Ne každý na to zkrátka má.

Nevěšte však hlavu. Supersporty Ferarri si můžete klidně jen půjčit a náležitě se v nich vyřádit. Na jízdu ve ferrari se nezapomíná.

Pojďme se teď na značku Ferrari podívat trochu blíž. Povíme si něco o jejím zakladateli a ukážeme si tři zajímavé vozy, které určitě stojí nejenom za zmínku, ale i za vyzkoušení.

Enzo Ferrari aneb jak to všechno začalo

Ne každý ví, že než se Enzo Ferrari začal věnovat navrhování jedněch z nejúspěšnějších silničních a závodních automobilů, patřil sám mezi úspěšné závodníky. Svých závodních úspěchů dosáhl s vozy Alfa Romeo a v roce 1924 zvítězil v italských závodech Coppa Acerbo.

Měl vlastní závodní tým Scuderia Ferrari, který závodil právě za Alfu Romeo. Znak vzpínajícího se koně na žlutém pozadí se tak na závodním okruhu poprvé ukázal v roce 1932 na automobilu Alfa Romeo týmu Scuderia Ferrari.

V roce 1939 opouští Enzo Ferrari svůj tým s cílem konstruovat vlastní vozidla. Bohužel však, kvůli smlouvě s Alfou Romeo, nesmí pro novou značku použít své jméno ani logo a to po dobu 4 let! Enzo tedy odchází a musí začít od píky.

Zakládá společnost Auto Avio Costruzioni, zaměřující se především na letecké součátky, ale vyrobí i jeden závoďák a to konkrétně Tippo 815. První automobil, který nese jeho jméno a logo vzpínajícího se hřebce, vyjede z výroby až roku 1947. Bylo jím Ferrari 125 S.

Od té doby vyrobila automobilka pod Ferrariho vedením spoustu skvělých strojů, které se zapsaly do historie automobilového světa. Sám Enzo by nejraději vyráběl jen závodní vozy, avšak tak by společnost nevydělávala dostatek peněz. Musel tedy povolit i výrobu silničních vozidel a jízda ve ferrari tak přestala být pro nezávodníky pouhým snem.

Enzo Ferrari zemřel 14. srpna 1988 ve věku 90 let. Je příkladem člověka, který se celý život věnoval tomu, co nade vše miloval. Závodním strojům.

Jak Enzo Ferrari přišel k logu, které zdobí jeho supersporty?

Znak supersportů Ferrari má svou vlastní zajímavou historii. Původně se jednalo o rodový znak jednoho z nejúspěšnějších a nejproslulějších italských letců 1. světové války. Měl jej namalován na trupu svého bojového letadla. Konce války se naneštěstí nedožil a jeho rodiče Enzo Ferrarimu nabídli, zda by nechtěl vzpínajícího se koně umístit na své supersporty.

Jízda ve Ferrari = jízda snů. Podívejme se na tři pěkné supersporty, pro které to obzvlášť platí

Prvním zajímavým kouskem, na který se podíváme, aspiruje na pozici nejslavnějšího stroje mezi supersporty vůbec. Jízda ve Ferrari F40 dnes vyjde pěkně draho kvůli jeho unikátnosti.

Ferrari F40

F40 byl první sériově vyráběný silniční automobil, který dokázal dosáhnout na magickou hranici 320 km/h a zároveň poslední, který byl představen před úmrtním Enza Ferrariho. Enzo osobně dohlížel na jeho vývoj! Dodnes je nadšenci tento gigant mezi superspoty uctíván.

Při jízdě ve Ferrari F40 si řidiči všímali nepříliš bohaté výbavy, ale věděli, že jedou v supersportu, který svými výkony ohromoval celý svět. Ferrari F40 bylo vytvořeno ke 40. výročí automobilky, tudíž se od něj hodně očekávalo. Není asi třeba říkat, že veškerá očekávání předčilo.

Dnes patří mezi ty nejcennější supersporty vůbec. Jeho cena nejde pod 10 milionů korun! Jízda ve Ferrari F40 tedy zůstane pro spoustu moto nadšenců jen snem.

Celá karoserie F40 byla tvořena jedenácti panely, brzdy byly převzaty z Formule 1, konstrukce trubkového rámu byla zesílena panely z uhlíkových kompozitů.

Ferrari F40 poháněl třílitrový (přesně 2 936 cm3) osmiválec, přeplňovaný turbomychadly o výkonu 351,5 kW při 7000 otáčkách. Maximální udávaná rychlost byla 324 km/h. Z nuly na stovku se tenhle člen rodiny Ferrari dostal za 4,5 sekundy. Mezi tehdejšími supersporty to byl naprostý král.

Druhým překrásným a výkonným supersportem bude už novější vůz.

Ferrari F430 Scuderia

První model F430 byl poprvé představen na autosalonu v Paříži roku 2004 a je nástupcem Ferrari 360 Modena. Pyšnil se maximální rychlostí 315 km/h a zrychlení z 0 na 100 za 4,0 sekundy. Poháněl jej zážehový osmiválec odvozený od motoru Ferrari/Maserati. Maximální výkon činil 360,3 kW při 8 500 ot/min.

Později nastoupil model Scuderia, který během mezinárodního autosalonu ve Frankfurtu odhalil sám Michael Schumacher. Vůz měl mezi supersporty platit za konkurenta automobilům jako Porsche 911 GT3 RS nebo Lamborghini Gallardo Superleggera. Scuderia byl o 100 kilogramů lehčí než předchozí model a ještě k tomu výkonnější – 379 kW, 8500 ot/min.

Takového výkonu bylo dosaženo přetvořením výfuku, sání a díky vyššímu kompresnímu poměru. Maximální rychlost Ferrari Scuderia je 320 km/h.

A máme tu posledního krasavce, který se právem hrdě řadí mezi nejvíc sexy supersporty.

Ferrari 458 Italia

458 Italia je nástupcem F430. Veřejnost jej poprvé spatřila ve Frankfurtu roku 2009. Maximální rychlost má jít až nad 325 km/h a zrychlení z 0 na 100 supersport F430 zmákne za 3,4 sekundy. Maximální výkon je 425 kW při 9 000 ot/min.

V době svého uvedení bylo Ferrari 458 Italia považován za nejrychlejší, nejvýkonnější a nejúspornější osmiválcové Ferrari v historii.

Všechny důležité ovládací prvky má 458 Italia umístěné přímo ve volantu, aby bylo dosaženo maximálního pohodlí a ovladatelnosti. Méně důležité ovládací prvky jsou umístěny na panelech vlevo a vpravo od volantu.

Celkově se inženýři při navrhování kokpitu supersportu zaměřili především na řidiče, což dodalo jízdě ve Ferrari nový nádech. O tom svědčí i pádla pro manuální řazení převodovky, která se natáčejí společně s volantem a jsou tak mnohem lépe použitelná.

Novějšími modely Ferrari 458 jsou Challenge a GTC. Challenge byl představen v roce 2010. Ferrari překvapivě ponechal motor beze změny a jedinými výraznými změnami bylo odstupňování sedmistupňové převodovky a celkové odlehčení vozu díky použití jiných materiálů.

GTC bylo uvedeno roku 2011 a při jeho konstrukci se upustilo od použití „flex splitter“ a nahradilo ji konvenčním sacím ventilem, který umožňuje vzduchu unikat otvory v kapotě.

Společnost Ferrari za svou více jak sedmdesátiletou existenci jistě vytvořila spousty úchvatných supersportů a kdybychom je měli projít všechny, potřebovali bychom na to mnohem více prostoru.

Ferrari je automobilkou udržující vysoké standardy, která nedá svým konkurentům ani na chvíli vydechnout. Enzo Ferrari by jistě byl hrdý. Jízda ve Ferrari je bez debat báječný zážitek, který se dostane pod kůži každému, komu jsou blízké silné motory a kvílející gumy. ;-)