Jste fanouškem horolezectví, sportovním nadšencem nebo jen máte chuť poznat i jinou stránku pobytu v přírodě? Lezení se v poslední době stává čím dál populárnějším, a tak není divu, že o zajištěné cesty (neboli ferraty) je teď velký zájem. Ferrata, v česku nazývána též feráta, v Německu známá pod názvem Kletterstig je zajištěná cesta, obvykle v horském terénu nepřístupném pěším návštěvníkům. Je vybavena jistícím ocelovým lanem, železnými stupy a případně i dalšími pomůckami pro výstup, jako mohou být lávky, žebříky, čepy či řetězy a další. Tyto cesty vznikají proto, aby umožnili vstup do terénu i lidem, kteří nejsou úplně zkušení v horolezeckých výstupech, ale zároveň jsou schopni terén o takové obtížnost, právě se zajištěním, v pořádku zvládnout.

Jak to funguje ferraty v Česku a jak v jiných zemích?

Jelikož v České republice nemáme přímo větší pohoří, ferrat tady není příliš velké množství, ale přeci jen se tu dá objevit hned několik krásných oblastí. Stupeň obtížnosti je zde obvykle hodnocen podle škály používané v Rakousku a také na Slovensku. Obtížnost je v bodech od A po F, s tím, že A je nejjednodušší, jednoznačně vedená turistická stezka, dobře zajištěná ferrata. Úseky obtížnosti F se objevují na ferratách v Německu a Rakousku, a vyžadují již fyzickou zdatnost, dílu v pažích a celý ferratový set. S písmenem F se však nenechejte zmást v německy mluvících zemích a v Itálii, tam je to právě přímo naopak. F značí nejsnadnější cestu (facile = italsky jednoduchý) a ED znamená extrémní obtížnost. Tato škála je pěti stupňová a nahrazuje dřívější označování dle barev od modré, přes červenou až po černou.

Video z rakouských ferrat:

Co je potřeba na ferraty?

Pokud jste úplný začátečník, je vhodné zvolit si v první řadě opravdu jednoduché cesty. Z vybavení budete potřebovat jistící set – základ jsou 2 dlaňové karabiny, lezecký úvaz (buď sedací nebo i v kombinaci s hrudním úvazem), horolezeckou přilbu a ferratové rukavice. Další vybavení už je na vašem zvážení, orientujte se dle toho, co byste si brali i na jinou cestu, například výšlap do hor. Přibalit tak můžete lékárničku, píšťalku, zásobu vody či jídla, navigaci, mobil, oblečení… Sportovní obchody nabízejí ke koupi přímo celý ferratový set, jeho cena se obvykle pohybuje mezi 3 až 4 000 Kč. Zakoupit můžete například i jen sedací úvaz samostatně, vyjde vás do 1 000 Kč. Oblečení a obuv se samozřejmě odvíjí od okolností, v nichž hodláte cestu podniknout. Záleží tak na počasí, obtížnosti ferraty, vašich preferencí apod. Lehké stupně ferrat zvládnete i v běžných běžeckých teniskách, zvážit však můžete i obuv s tzv. lezeckou zónou, která se nachází ve špičce boty a zajišťuje lepší stání na stupech. Boty určené přímo k lezení mají typicky vyšší podrážku a hrubější vzorek, aby vám zajišťovali větší stabilitu, jsou nízké či vysoké, a orientovat se v nich můžete stejně tak, jako v obuvi na výšlapy. Pokud očekáváte chladnější počasí, skvělým materiálem na bundu a kalhoty je softshell. Myslete také na to, že vás oblečení nesmí nijak omezovat v pohybu, nemělo by vám tak být upnuté, měli byste mít delší rukávy a jednoduše moct manipulovat se všemi končetinami tak, jak bude potřeba.

A teď už se konečně vrhněme na jednotlivé české cesty.

Pastýřská stěna, Děčín

Zřejmě naše nejvýznamnější a nejznámější ferrata, postavena severočeským horolezcem Karlem Bělinou. Má 16 jednotlivých cest různých obtížností o délce 150-170 metrů, z nichž by tu nejlehčí mělo zvládnout i dítě od 10 let, a na jedné z obtížných byste se měli dočkat i skutečné technické náročnosti. Při procházení se vám naskytnou nové pohledy jak na řeku Labe, tak i na děčínský zámek.

Těšit se můžete například na dvanácti metrový lanový most a pozor si musíte dát na déšť a sníh, jelikož v případě mokrého terénu je vstup na cesty zakázán. Na cestu také vždy vstupujete pouze na vlastní nebezpečí.

Jak jedna z cest i výhled vypadá, můžete vidět ve videu od děčínské organizace, která je vám schopná na místě i vypůjčit vybavení i zajistit zkušeného průvodce. Celý balíček obsahuje zapůjčení kompletního vybavení, doprovod certifikovaného průvodce, lahev vody, uschování věcí, a certifikát o absolvování. Cestu byste měli stihnout za 2 hodiny, a na osobu vás vyjde na 1 000 Kč, pokud půjdete sami, pokud ve čtyř až pěti členné skupině, je cena za osobu 750 Kč.

Zářečí u Bechyně

Ferrata v Bechyni je označována za jednu z nejtěžších ferrat u nás. Délku má asi 500 metrů, převýšení 40 metrů, a stupeň obtížnosti D-E, z toho důvodu je potřeba mít s sebou všechno vybavení z ferratového setu. Vyšší obtížnost si cesta vysloužila hlavně kvůli převislým částem. Strmé a převislé stěny ferraty v některých úsecích spadají až do řeky, sestoupením k řece trasa také začíná, není však průchozí, po vylezení je tedy potřeba sejít ji i zpátky, jiná stezka zpátky nevede. Skály s ferratou najdete cca 1 km po proudu od města Bechyně, na levém břehu řeky Lužnice. Těšit se můžete na lanový most, jen pár odpočinkových míst a pořádný zážitek. Provozovatelé také apelují, aby se sem vydávali jedinci, kteří jsou fyzicky zdatní, jelikož některé části vyžadují větší sílu v rukou, kvůli nutnému zavěšení se. Pozor si dejte také na to, že hned na začátku si můžete namočit či zablátit boty.

Jak bechyňskou ferratu na první pokus zdolali jedni výletnici můžete shlédnout zde:

Kavárnička u Srbské kamenice

Za touto ferratou, stejně jako za výše zmiňovanými děčínskými, stojí český horolezec Karel Bělina. Oproti předchozí ferratě se však od nejtěžší dostáváme, dalo by se říci, k téměř nejlehčí. Tuto cestu je možné využívat i jako nácvik na složitější ferraty, či za účelem lezeckého tréninku. Tras tady naleznete několik, pro trénink je nejvhodnější zvolit si tu s obtížností B, která nese název Život na hraně. Těžší cesta ve stupni C se jmenuje Moribundus, a nejtěžší v úrovni D Brute Force. Sestupová cesta zpátky už však nese trefný název Cesta domů, a je zase v obtížnosti B. Názvy v Kavárničce jsou dosti svérázné, že? Alespoň však máte jistotu, že si ji nesplete s žádnou jinou. Kavárnička (tedy tato ferrata) spadá do oblasti Českého Švýcarska, a kromě jiného tak nabízí také krásnou přírodu. Skála je vysoká 12 metrů, nenaleznete na ni příliš zajímavých a vzrušujících prvků ani úseků, za to však na ni můžete vyrazit i když jste úplní začátečníci, nebo s sebou máte děti, které byste lezení chtěli naučit.

V přiloženém videu mrkněte na záběry z kamery připevněné přímo na návštěvníkovi, provede vás jednotlivými vyjmenovanými trasami.

Jak jste na tom s lezením vy? Je to pro vás zajímavá zábava, nebo máte raději něco klidnějšího? Pokud byste toužili po něčem z úplně jiného soudku, můžeme vám doporučit virtuální realitu, v níž si můžete vyzkoušet klidně i to horolezectví, a rovnou třeba na Mount Everest. Článek o VR naleznete zde.