Pokud vás zajímá, jak se whisky vyrábí a jak je správné ji pít, pak je pro vás určený následující článek 🙂
Již 2000 let před Kristem bylo ve Starověké Mezopotámii vyvinuto umění destilace, které obohacovalo populaci o svěží parfémy a aromatické substance. Ovšem první psané zmínky o destilaci se datují do roku 100, kdy se o něm zmínil řecký filosof, který destiloval pitnou vodu z mořské. O pět set let později již křesťané tímto způsobem běžně vyráběli nezbytné léky. V tu chvíli se již vynález destilace rozšířil Evropou až do Skotska a Irska, kde byla vyrobena historicky první destilovaná whisky.
Whisky se vyrábí s pomocí:
- ječmene, žita či jiné obiloviny
- pramenité vody
- kvasinek
Proces výroby je ale také ovlivněn zdrojem tepla, podnebím v době zrání, tvarem destilačních kotlů a sudy, v nichž whisky zraje. Kvalita výše popsaných surovin a procesů se odráží na výsledné chuťové harmonii whisky. Ale teď již podrobněji… Která je vaše oblíbená?
Skotská whisky je dvakrát destilovaná tekutina z ječmenného sladu.
Kořeny výroby whisky sahají ve Skotsku až do 15. století. Dle zákona musí být whisky pálena z vody a ječmene pocházejícího ze Skotska. Minimální doba zrání je tři roky a jeden den v dubových sudech na území Skotska.
Prvním krokem výroby je příprava sladu. Ječmen se dva dny namáčí v pramenité vodě, a posléze je rozprostřen a ponechán klíčit. Sladováním dochází k aktivaci enzymů štěpících škrob. Slad se následně suší a praží nad hořící rašelinou s přístupem vzduchu; drtí, aby mohl být namočen do horké vody, která vyplaví rozpustné cukry.
Zatímco zbytek ječmene se použije pro dobytek, do tekutiny se přidají kvasinky a nechá se fermentovat. Doba fermentace se liší u jednotlivých výrobců, ovšem výsledkem je nápoj s 5-10% alkoholu, který se podobá pivu. Tekutina pak podléhá dvojité destilaci, která vytáhne alkohol až na 70%. Naředěný destilát je uložen k zrání v dubových sudech, které jsou naplněny pouze ze tří čtvrtin, aby měla whisky optimální kontakt se vzduchem i sudem. Některé whisky se nechávají dozrát v druhém sudu, obvykle po jiném alkoholu pro získání nových odstínů chuti.
V 17. století se stát rozhodl výrobu whisky zdanit, ovšem kvůli nesmyslně vysoké dani většina výrobců musela prodávat na černém trhu. V té době byly ve Skotsku stovky ilegálních palíren. Na počátku 19. století vyšel nový zákon umožňující částečnou výrobu whisky, a nařízení z roku 1923 kompletně posvětilo legální výrobu nápoje.
Irská whiskey je třikrát destilovaná
a musí být vyráběna ze surovin pocházejících z Irska. Minimální doba zrání jsou tři roky v dubových sudech. Čerstvé dřevo ovšem předává whiskey drsnou chuť, proto výrobci preferují používání sudů po jiných druzích alkoholu….
Způsob výroby se trochu odlišuje od skotské whisky. V Irsku se ječmenný slad suší v uzavřených pecích bez přístupu vzduchu. Posléze se tekutina třikrát destiluje a nechává zrát v dubových sudech. Na láhvi by mělo být označení, zda byla whiskey filtrována za studena – z té jsou odebírány látky vyloučené na povrchu whiskey. Stejně tak se uvádí, zda byl nápoj přibarvován karamelem.
Historická situace whiskey v Irsku nebyla o moc lepší než v sousedním Skotsku. V 19. století o ni nebyl velký zájem v důsledku boje církevních organizací proti alkoholismu. Ve 20. století – v důsledku nezávislosti státu – vzniklo ve Spojeném království embargo na irské produkty, což mělo za následek tíživou ekonomickou situaci. Prohibice v USA byla rovněž velmi zdrcující pro irský trh s whiskey.
Americká whiskey
je obilný destilát vyráběný na území USA. Tato whiskey je definovaná zákonem a má 6 poddruhů (v závislosti na hlavní výrobní obilovině). Whiskey musí zrát v nově vypálených sudech z amerického dubu alespoň dva roky.
Whiskey je vyráběna z rtumu, který musí mít alespoň 51 % charakteristické obiloviny (kukuřice, žito, pšenice). Tekutina se destiluje, přimčemž musí dosáhnout 80 % alkoholu, a lahvuje se minimálně s podílem 40 % alkoholu. Výrobce nesmí přidat žádné jiné ingredience, maximálně karamel na dobarvení.
Nejznámější americkou whiskey je bourbon, který je vyráběn z kukuřice. Bourbon tradičně chutná po dřevu a kouři, čehož je docíleno ožahováním nových dubových sudů před uložením whiskey ke zrání.
Kanadská whisky
se odlišuje jak surovinami, tak způsobem výroby. Kanada nemá historii výroby whisky, proto nemá ani žádný zákon, který by její výrobu reguloval. Nápoj pouze musí mít aroma a chuť tradičně připisované kanadské whisky. Musí zrát minimálně tři roky, k čemuž jsou využívány jak nové, tak použité sudy.
Obvykle se vyrábí z obilné směsi, která je dvakrát destilovaná skrz kontinuální destilaci a smíchána s obilnou whisky. Nápoje jsou tradičně míchané s jiným alkoholem nebo whisky.
A jak takovou whisky vlastně pít? Tento drink je stavovským odznakem vyšších vrstev, protože k tomuto nápoji s dlouhou historií se váže jistá kultura pití.
- whisky se nepije s ledem! Nejlépe chutná při pokojové teplotě, kdy si můžete vychutnat jemné odstíny její chuti
- pro degustování whisky se používá sklenička na nožičce, nahoře zúžená; pro běžné pití pravděpodobně znáte širokou nízkou skleničku s masivním dnem
- whisky se pije klidně a pomalu, abyste si ji mohli správně vychutnat. Nikdy nepanákujte!
- k dobré whisky patří dobrý doutník, protože jedině tak si můžete skutečně hédonisticky vychutnat daný moment
- pokud potřebujete whisky ředit, používejte odstátou kohoutkovou vodu
A jak jste nepochybně již poznali sami – whisky/whiskey se používá podle geografické lokality nápoje. Tudíž v Irsku a Americe si můžete koupit whiskey, ovšem ve Skotsku a Kanadě jedině whisky!!!
Pokud máte whisky v oblibě a zajímáte se o ni, rádi bychom vám doporučili i jiné degustační kurzy od Stips.cz Podle nás to rozhodně stojí za to!