Skip to Content

Filtr zážitků

V jaké cenové relaci?

K jaké příležitosti?

Pro koho?

Jak byste popsali obdarovaného?

[vc_row][vc_column][vc_column_text]Pokud vás zajímá, jak se whisky vyrábí a jak je správné ji pít, pak je pro vás určený následující článek 🙂  Již 2000 let před Kristem bylo ve Starověké Mezopotámii vyvinuto umění destilace, které obohacovalo populaci o svěží parfémy a aromatické substance. Ovšem první psané zmínky o destilaci se datují do roku 100, kdy se o něm zmínil řecký filosof, který destiloval pitnou vodu z mořské. O pět set let později již křesťané tímto způsobem běžně vyráběli nezbytné léky. V tu chvíli se již vynález destilace rozšířil Evropou až do Skotska a Irska, kde byla vyrobena historicky první destilovaná whisky.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666020602246{padding-top: 15px !important;padding-bottom: 15px !important;}"][vc_column][vc_single_image image="113845" img_size="full"][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]Whisky se vyrábí s pomocí:
  • ječmene, žita či jiné obiloviny
  • pramenité vody
  • kvasinek
Proces výroby je ale také ovlivněn zdrojem tepla, podnebím v době zrání, tvarem destilačních kotlů a sudy, v nichž whisky zraje. Kvalita výše popsaných surovin a procesů se odráží na výsledné chuťové harmonii whisky. Ale teď již podrobněji… Která je vaše oblíbená?

Skotská whisky je dvakrát destilovaná tekutina z ječmenného sladu.

Kořeny výroby whisky sahají ve Skotsku až do 15. století. Dle zákona musí být whisky pálena z vody a ječmene pocházejícího ze Skotska. Minimální doba zrání je tři roky a jeden den v dubových sudech na území Skotska. Prvním krokem výroby je příprava sladu. Ječmen se dva dny namáčí v pramenité vodě, a posléze je rozprostřen a ponechán klíčit. Sladováním dochází k aktivaci enzymů štěpících škrob. Slad se následně suší a praží nad hořící rašelinou s přístupem vzduchu; drtí, aby mohl být namočen do horké vody, která vyplaví rozpustné cukry. Zatímco zbytek ječmene se použije pro dobytek, do tekutiny se přidají kvasinky a nechá se fermentovat. Doba fermentace se liší u jednotlivých výrobců, ovšem výsledkem je nápoj s 5-10% alkoholu, který se podobá pivu. Tekutina pak podléhá dvojité destilaci, která vytáhne alkohol až na 70%. Naředěný destilát je uložen k zrání v dubových sudech, které jsou naplněny pouze ze tří čtvrtin, aby měla whisky optimální kontakt se vzduchem i sudem. Některé whisky se nechávají dozrát v druhém sudu, obvykle po jiném alkoholu pro získání nových odstínů chuti. V 17. století se stát rozhodl výrobu whisky zdanit, ovšem kvůli nesmyslně vysoké dani většina výrobců musela prodávat na černém trhu. V té době byly ve Skotsku stovky ilegálních palíren. Na počátku 19. století vyšel nový zákon umožňující částečnou výrobu whisky, a nařízení z roku 1923 kompletně posvětilo legální výrobu nápoje.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666020609932{padding-top: 15px !important;padding-bottom: 15px !important;}"][vc_column][vc_video link="https://youtu.be/KC150x_JnDE"][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]

Irská whiskey je třikrát destilovaná

a musí být vyráběna ze surovin pocházejících z Irska. Minimální doba zrání jsou tři roky v dubových sudech. Čerstvé dřevo ovšem předává whiskey drsnou chuť, proto výrobci preferují používání sudů po jiných druzích alkoholu….[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666020617785{padding-top: 15px !important;padding-bottom: 15px !important;}"][vc_column][vc_single_image image="113849" img_size="full"][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]Způsob výroby se trochu odlišuje od skotské whisky. V Irsku se ječmenný slad suší v uzavřených pecích bez přístupu vzduchu. Posléze se tekutina třikrát destiluje a nechává zrát v dubových sudech. Na láhvi by mělo být označení, zda byla whiskey filtrována za studena – z té jsou odebírány látky vyloučené na povrchu whiskey. Stejně tak se uvádí, zda byl nápoj přibarvován karamelem. Historická situace whiskey v Irsku nebyla o moc lepší než v sousedním Skotsku. V 19. století o ni nebyl velký zájem v důsledku boje církevních organizací proti alkoholismu. Ve 20. století – v důsledku nezávislosti státu – vzniklo ve Spojeném království embargo na irské produkty, což mělo za následek tíživou ekonomickou situaci. Prohibice v USA byla rovněž velmi zdrcující pro irský trh s whiskey.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666021106235{padding-top: 15px !important;}"][vc_column][vc_column_text]

Americká whiskey

je obilný destilát vyráběný na území USA. Tato whiskey je definovaná zákonem a má 6 poddruhů (v závislosti na hlavní výrobní obilovině). Whiskey musí zrát v nově vypálených sudech z amerického dubu alespoň dva roky. Whiskey je vyráběna z rtumu, který musí mít alespoň 51 % charakteristické obiloviny (kukuřice, žito, pšenice). Tekutina se destiluje, přimčemž musí dosáhnout 80 % alkoholu, a lahvuje se minimálně s podílem 40 % alkoholu. Výrobce nesmí přidat žádné jiné ingredience, maximálně karamel na dobarvení. Nejznámější americkou whiskey je bourbon, který je vyráběn z kukuřice. Bourbon tradičně chutná po dřevu a kouři, čehož je docíleno ožahováním nových dubových sudů před uložením whiskey ke zrání.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666020627968{padding-top: 15px !important;padding-bottom: 15px !important;}"][vc_column][vc_single_image image="113850" img_size="full"][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]

Kanadská whisky

se odlišuje jak surovinami, tak způsobem výroby. Kanada nemá historii výroby whisky, proto nemá ani žádný zákon, který by její výrobu reguloval. Nápoj pouze musí mít aroma a chuť tradičně připisované kanadské whisky. Musí zrát minimálně tři roky, k čemuž jsou využívány jak nové, tak použité sudy. Obvykle se vyrábí z obilné směsi, která je dvakrát destilovaná skrz kontinuální destilaci a smíchána s obilnou whisky. Nápoje jsou tradičně míchané s jiným alkoholem nebo whisky.[/vc_column_text][/vc_column][/vc_row][vc_row css=".vc_custom_1666020639049{padding-top: 15px !important;padding-bottom: 15px !important;}"][vc_column][vc_single_image image="113851" img_size="full"][/vc_column][/vc_row][vc_row][vc_column][vc_column_text]A jak takovou whisky vlastně pít? Tento drink je stavovským odznakem vyšších vrstev, protože k tomuto nápoji s dlouhou historií se váže jistá kultura pití.
  • whisky se nepije s ledem! Nejlépe chutná při pokojové teplotě, kdy si můžete vychutnat jemné odstíny její chuti
  • pro degustování whisky se používá sklenička na nožičce, nahoře zúžená; pro běžné pití pravděpodobně  znáte širokou nízkou skleničku s masivním dnem
  • whisky se pije klidně a pomalu, abyste si ji mohli správně vychutnat. Nikdy nepanákujte!
  • k dobré whisky patří dobrý doutník, protože jedině tak si můžete skutečně hédonisticky vychutnat daný moment
  • pokud potřebujete whisky ředit, používejte odstátou kohoutkovou vodu
A jak jste nepochybně již poznali sami – whisky/whiskey se používá podle geografické lokality nápoje. Tudíž v Irsku a Americe si můžete koupit whiskey, ovšem ve Skotsku a Kanadě jedině whisky!!! Pokud máte whisky v oblibě a zajímáte se o ni, rádi bychom vám doporučili i jiné degustační kurzy od Stips.cz Podle nás to rozhodně stojí za to![/vc_column_text][/vc_column][/vc_row]