Bizarní velikonoční tradice

Když někteří cizinci poslouchají Čechy, jak jim vysvětlují své velikonoční tradice, mnozí z nich kroutí nevěřícně hlavami, co že se to v našich končinách v období Velikonoc odehrává. Pletení pomlázek samo o sobě nikoho nepřekvapí, ale co se s nimi později dělá přivádí mnohé neznalé českého folklóru v úžas. Velikonoční tradice jinde ve světě však mohou být ještě bizarnější. V mnohých světových končinách nabývají velikonoční tradice až neuvěřitelných podob. Zde je několik těch nejpodivnějších.

• Krimivelikonoce v Norsku - Místní detektivková a krimi sezóna má také svůj pověstný vrchol a ten nastává právě v období Velikonoc.
• Vynášení Moreny - Tato tradice se vyskytuje ve východní Evropě, kde se při Velikonocích vynáší figurína zvaná Morena, která symbolizuje zimu a smrt. Morena bývá poté spálena nebo utopena, čímž se symbolicky ukončuje zima a vítá se jaro.
• Hoří, má panenko, všude hoří - Kyperskou velikonoční tradicí je jakási soutěž o to, která vesnice bude mít největší oheň.
• Velikonoční koště - V Německu se tradičně vyrábějí koště z vrbových proutí a ty se pak nosí po domácnostech a věří se, že koště přináší ochranu před zlem.
• Tanec Smrti - V Španělsku a v Latinské Americe se při Velikonocích tancuje tzv. Tanec smrti, který symbolizuje život a smrt a připomíná význam tohoto svátku.
• Tábory kožešinových vlků - V Rusku se někteří lidé účastní tzv. "kožešinových vlčích táborů", kde se oblékají do kožešinových oblečení a hrají si na vlky. Tato tradice se odehrává během Velikonoc a má prý původ v pohanských rituálech.
• Jídlo na pohřeb - V Norsku a Švédsku se na Velký pátek tradičně koná pohřeb pro misku s jídlem, které symbolizuje zemřelé předky. Tento rituál má prý původ v pohanské tradici a slouží k uctění zemřelých a obnovení propojení s minulostí.
• Cvičení na hřbitově - V Litvě se na Velikonoční pondělí tradičně konají cvičení na hřbitově, která mají prý symbolizovat zdraví a sílu. Lidé běhají, skáčou a posilují tím své fyzické i mentální schopnosti.
• Závod ve vajíčkování - V Anglii se na Velikonoční pondělí koná tradiční závod ve vajíčkování, při kterém soutěžící snaží rozbít vejce svého soupeře pomocí svého vajíčka. Tento zvyk má prý původ v křesťanské tradici a symbolizuje vzkříšení.
• Utrpením ke spáse - Za nejspíše nejbizarnějším velikonočním zvykem ve světě se můžete vypravit na Filipíny.

Krimivelikonoce

Vyhlášenou lokalitou, kde se detektivky rodí jako houby po dešti je bezpochyby Norsko. Místní detektivková a krimi sezóna má také svůj pověstný vrchol a ten nastává právě v období Velikonoc. V televizi se vysílají detektivní a krimi seriály a filmy od Hercula Poirota až ke Colombovi, vycházejí nové krimi filmy stejně jako u nás o Vánocích pohádky, na cereáliích byste našli detektivní hlavolam, reklamy si také s tímto tématem vyhrají, jak nejlépe umí, zkrátka zločin, kam se podíváte. Vydavatelé si samozřejmě publikování nových knižních skvostů s kriminální tematikou časují do období Velikonoc.

Celá tradice a změna vnímání Velikonoc v Norsku vlastně začala takovým malým vtípkem v roce 1923. V touze zpropagovat svůj detektivní příběh zaplatili Nordahl Grieg a Nils Lie novinám Aftenposten, aby otiskli na titulní stranu název onoho románu Bergenský vlak byl v noci vykraden. Celá záležitost měla vypadat jako skutečná událost. Co mělo být nevinným žertem a marketingovou strategií v jednom, spustilo kompletní změnu Velikonoc v Norsku a velikonoční tradice byla na světě.

Tento ve světě ojedinělý velikonoční zvyk ještě dotváří to, že Norové velmi rádi tráví Velikonoce na venkově, nejlépe na chatě nebo ve srubu, obklopeni hlubokými severskými lesy. Jak jinak navodit velikonoční atmosféru, než odjet daleko od civilizace na odlehlé místo uprostřed lesů a sledovat nebo číst nejrůznější příběhy o krvavých vraždách? No není to idyla?

Vynášení Moreny

Vynášení Moreny je tradiční velikonoční rituál, který se provádí v některých zemích východní Evropy, včetně Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska. Tato tradice se obvykle koná na Velikonoční pondělí nebo na Bílou sobotu a má symbolizovat konec zimy a příchod jara.

Figurína Moreny je vytvořena z větviček, slámy, textilu a dalších přírodních materiálů. Obvykle je to figurína ženy s dlouhými vlasy a černým oděvem, která symbolizuje zimu a smrt. Morena bývá obvykle uložena na návsi nebo na nějakém jiném významném místě ve vesnici.

Poté, co se shromáždí vesnická komunita, začíná procesie, která vedoucí Morenu vynáší z vesnice. Během procesí se zpívají písně a hrají se hudební nástroje, jako jsou tamburíny, bubny a flétny. Někdy bývá Morena doprovázena i koňským spřežením.

Po cestě z vesnice se Morena zpravidla staví na několika místech a zpívají se při ní speciální písně. Na konci cesty se pak Morena obvykle spálí nebo utopí v řece, což symbolizuje konec zimy a příchod jara.

Tento rituál má kořeny v pohanských tradicích a má symbolizovat boj mezi dobrem a zlem, životem a smrtí. Podle některých výkladů by Morena mohla také symbolizovat Maruši, pohanskou bohyni zimy a smrti.

Vynášení Moreny je velmi důležitou a významnou součástí velikonočních oslav v některých zemích východní Evropy a má významné místo v tradičním kulturním dědictví těchto zemí.

Hoří, má panenko, všude hoří

Kromě zmatení západního turisty z toho, že přicházejí na Kypru Velikonoce podle juliánského kalendáře (takto je slaví všichni řečtí katolíci), tedy o několik dní později, překvapí i konkrétní velikonoční tradice ve světě neobvyklá. Na Kypru jsou Velikonoce svátkem ohně. Kyperskou velikonoční tradicí je jakási soutěž o to, která vesnice bude mít největší oheň. Tudíž po klasickém hledání ukrytých vajíček následuje lov na všechny kusy dřeva, co se povalují všude v okolí počínaje uschlými větvemi a kládami konče starými dveřmi, kusy rozpadlých laviček nebo třeba už nepotřebnou boudou pro psa.

Všichni berou toto klání smrtelně vážně tudíž boje i o tu nejmenší třísku bývají často vyhrocené. Kvůli tomu musí být v pohotovosti často nejen hasiči, kteří kontrolují průběh spalování nasbíraného dřevěného materiálu, ale i policisté, kteří ne zřídka řeší násilné spory o to, kdo by si měl odnést prkno zrovna na svou hromadu.

Velikonoční koště

Velikonoční koště (Osterbesen v němčině) je tradiční velikonoční symbol v německých regionech, jako je například Durynsko, Sasko-Anhaltsko, Sasko a Bavorsko. Tato tradice spočívá v ručním výrobě košťat z vrbových proutí a následném použití těchto košťat jako ochrany před zlem a neštěstím.

Podle tradice se velikonoční koště vyrábějí během Velikonočního týdne a jsou složeny z čerstvých vrbových proutí. Vrbová proutí jsou sbírána v přírodě a poté se ručně uplétají do košťat. Koště jsou pak ozdobena stuhami a barevnými pásy a někdy jsou k nim připevněny malé figurky, jako jsou zajíci nebo kuřátka.

Po dokončení výroby jsou velikonoční koště umístěny na dveře, okna nebo vnitřní stěny domů. Věří se, že koště přináší ochranu před zlými duchy a neštěstím a zajišťuje, aby domácnost byla šťastná a zdravá po celý rok. Tradičně se koště nosí po domácnostech a košťata se obvykle vyměňují mezi přáteli a rodinou.

Velikonoční koště jsou důležitým symbolem německé velikonoční tradice a jsou zdrojem velkého kulturního dědictví. Tato tradiční praxe ukazuje, jaký význam mohou mít přírodní materiály a ruční práce v tradičních kulturách a jak se tyto prvky staly důležitým symbolem v německé kultuře.

Tanec smrti

Tanec smrti (La Danza de la Muerte) je tradiční velikonoční tanec, který se vyskytuje v různých regionech Španělska a Latinské Ameriky. Tento tanec je silně spojen s katolickou vírou a symbolizuje význam Velikonoc jako svátku života a smrti.

Tradičně se tanec smrti vyskytuje během Velikonočního týdne, kdy se lidé oblékají do kostýmů představujících smrt a tancují v ulicích a na náměstích. Tanec smrti má kořeny v středověkých zvyklostech, které se objevily v Evropě v době morových epidemií, kdy se lidé obávali smrti a hledali způsoby, jak se s ní vyrovnat.

Tanec smrti se obvykle skládá z řady choreografií, které zobrazují různé etapy života a smrti. Tanec začíná výjevem zrození, poté následuje tanec dospělosti a nakonec tanec smrti samotné. V průběhu tance se představitelé smrti vyskytují spolu s dalšími postavami, jako jsou andělé a hříšníci, aby vyjádřili koncept života a smrti.

Tento tanec je také spojen s katolickou liturgií, a proto se někdy tanec odehrává před kostelem nebo procesím. Tanec smrti ukazuje, jak silně jsou náboženství a kultura propojeny a jak se tyto prvky odrážejí v různých kulturních projevech.

Celkově lze říci, že tanec smrti je silným symbolem Velikonoc a připomíná nám význam tohoto svátku jako příležitosti k přemýšlení o životě a smrti a k zamyšlení se nad tím, jak se tyto koncepty odrážejí v našem každodenním životě.

Tábory kožešinových vlků

Tábory kožešinových vlků jsou tradičním ruským obyčejem, který se údajně vyskytuje v určitých oblastech Ruska během Velikonoc. Podle této tradice se lidé oblékají do kožešinových oblečení a přetvářejí se, jako by byli vlci. Během tábora se účastníci zpívají a tančí, pořádají si rituály a hry, včetně hraní na buben a píšťalky, a také se společně modlí.

Tato tradice má prý původ v pohanských rituálech, které byly praktikovány v Rusku před přijetím křesťanství. Podle těchto pohanských tradic měli vlci duchovní význam a byli spojováni s přírodou a zvířecími silami. V současné době se však tato tradice setkává s kritikou ze strany některých křesťanských skupin, které ji považují za nevhodnou pro křesťanské svátky.

Nicméně, pro mnoho účastníků těchto táborů je to příležitost k propojení s přírodou a získání hlubšího porozumění původu jejich kultury. Tato tradice také poskytuje lidem možnost odpojit se od moderního světa a spojit se s tradičními kořeny své kultury.

Je třeba poznamenat, že tábory kožešinových vlků nejsou rozšířenou tradicí v celém Rusku, a že se setkávají s různými úrovněmi akceptace v závislosti na místních tradicích a náboženských přesvědčeních.

Jídla na pohřeb

Tradice Jídla na pohřeb se v Norsku a Švédsku vyskytuje na Velký pátek a spojuje se s pohanskou tradicí. Tento rituál má za úkol uctít zemřelé předky a obnovit propojení s minulostí. Jídlo se připravuje z obilí a často se nazývá "čarodějnický guláš". Miska s jídlem se následně odnese ven, kde se při západu slunce pochodem prochází přes hřbitov, aby se uctily zemřelé předkové.

Při této příležitosti se zvykne miska s jídlem pohřbít nebo umístit na hřbitově, aby byla k dispozici zemřelým předkům. Tento rituál má symbolický význam a má za úkol připomenout spojení s minulostí a připomenout významné momenty života a smrti.

Tento zvyk se také často provází se zvykem pochodu se svícemi a hudbou. Tento pochod symbolizuje cestu zemřelých předků do posmrtného života. V Norsku se také někdy zvykne na Velký pátek popeláři zastavit u každého domu a poprášit vchodové dveře popelem, aby připomněli konec života.

V současné době se tradiční pohanské rituály často prolínají s křesťanskou vírou, ale tradiční zvyky se stále udržují a jsou dodržovány jako součást kulturního dědictví.

Cvičení na hřbitově

Tradice cvičení na hřbitově je pro Litvu velmi významná a přitahuje mnoho lidí, kteří se snaží udržet si fyzickou kondici a posílit své tělo. Cvičení se konají na Velikonoční pondělí, kdy se lidé sejdou na hřbitově a začnou běhat, skákat a dělat různé cviky, aby si udrželi svou sílu a zdraví.

Tato tradice má kořeny v pohanských rituálech, kdy se věřilo, že cvičení na hřbitově posiluje propojení s předky a dodává energii do těla. S nástupem křesťanství se tradice přizpůsobila nové víře, ale stále si uchovala svůj význam a popularitu.

Cvičení na hřbitově jsou také spojována s tradicí "tryskání", kdy si muži soutěží v běhu na krátkou vzdálenost. Tradičně jsou vybaveni košíkem, který symbolizuje hnízdo, a snaží se co nejrychleji doběhnout k cíli a získat tak symbolické vítězství.

Pro mnoho Litvanů je cvičení na hřbitově nejen fyzickou aktivitou, ale také důležitou součástí jejich kulturní identity a tradice, kterou si chtějí uchovat i pro další generace.

Závod ve vajíčkování

Závod ve vajíčkování, známý také jako "Egg rolling", je tradiční velikonoční zvyk, který se koná v některých oblastech Anglie, zejména v hrabstvích Lancashire a Cheshire. Závod spočívá v tom, že každý soutěžící si přinese své vejce, obvykle tvrdě uvařené, a snaží se trefit vejcem soupeře a rozbít ho. Soutěžící si obvykle kleknou na kopec nebo návrší a vejce pak spouštějí dolů svahem. Vítězem se stává ten, jehož vejce zůstane celé, zatímco vejce jeho soupeře se rozbije.

Tento zvyk se pravděpodobně vyvinul z původně pohanských rituálů spojených s jarním rovnodenností a slunovratem. Ve starověkých kulturách se vejce považovalo za symbol nového života a obnovy, a tak se vejce stalo součástí jarních slavností a rituálů.

S příchodem křesťanství byl tento pohanský zvyk přizpůsoben nové víře. Vajíčko se stalo symbolem zmrtvýchvstání Ježíše Krista a také symbolem nového života a naděje, kterou přináší Velikonoce. Závod ve vajíčkování se tak stal tradičním zvykem, kterým se připomíná vzkříšení Krista a slaví se nový život a obnova.

Utrpením ke spáse

Za nejspíše nejbizarnějším velikonočním zvykem ve světě se můžete vypravit na Filipíny. Místní každoročně vzdávají holt Ježíši Kristu za utrpení, které za ně prožil, a to jak jinak, než také utrpením. Ti nejzbožnější Filipínci se nechávají sami ukřižovat. A ne jen „jako“, ale skutečně si nechávají probít ruce hřeby a na kříži pak trpí i několik hodin. K obličeji mají dokonce připnutý mikrofon, aby jejich nářek dobře slyšely celé davy přihlížejících. Mnohdy se na hromadné ukřižovaní chodí dívat celé vesnice (spolu s turisty, kteří mají na takovou podívanou kuráž) a společně se u dramatické podívané modlí.

Autentické napodobování Kristovy kalvárie je pro Filipínce cesta k vykoupení z jejich vlastních hříchů a je tedy brána velice vážně. K dalším součástem této drastické velikonoční tradice na Filipínách patří neméně bolestivé bičování řemeny a bambusem přes do krve rozřezaná záda. Vatikán tyto zvyky nijak nepodporuje, naopak i mezi místními biskupy panuje spíše snaha odrazovat obyvatele od takovýchto praktik, ale místní se neustále velmi specifických tradic drží a věří, že právě utrpení, jaké zažíval Ježíš Kristus je také jejich cestou ke spáse duše.

Pokud se vám líbil článek o Velikonocích, můžeme vám doporučit následující články:
Velikonoce v Čechách – historie a tradice;
Velikonoční svatý týden – Význam Velikonoc v křesťanství;
Velikonoční pondělí na malé vsi;
Velikonoční symboly a dárky.