facebook_pixel

Nejpodivnější velikonoční tradice ve světě

Eliška Dostálková

Když někteří cizinci poslouchají Čechy, jak jim vysvětlují své velikonoční tradice, mnozí z nich kroutí nevěřícně hlavami, co že se to v našich končinách v období Velikonoc odehrává. Pletení pomlázek samo o sobě nikoho nepřekvapí, ale co se s nimi později dělá přivádí mnohé neznalé českého folklóru v úžas. Velikonoční tradice jinde ve světě však mohou být ještě bizarnější. V mnohých světových končinách nabývají velikonoční tradice až neuvěřitelných podob. Zde je několik těch nejpodivnějších.

Krimivelikonoce

Vyhlášenou lokalitou, kde se detektivky rodí jako houby po dešti je bezpochyby Norsko. Místní detektivková a krimi sezóna má také svůj pověstný vrchol a ten nastává právě v období Velikonoc. V televizi se vysílají detektivní a krimi seriály a filmy od Hercula Poirota až ke Colombovi, vycházejí nové krimi filmy stejně jako u nás o Vánocích pohádky, na cereáliích byste našli detektivní hlavolam, reklamy si také s tímto tématem vyhrají, jak nejlépe umí, zkrátka zločin, kam se podíváte. Vydavatelé si samozřejmě publikování nových knižních skvostů s kriminální tematikou časují do období Velikonoc.

knihy
Celá tradice a změna vnímání Velikonoc v Norsku vlastně začala takovým malým vtípkem v roce 1923. V touze zpropagovat svůj detektivní příběh zaplatili Nordahl Grieg a Nils Lie novinám Aftenposten, aby otiskli na titulní stranu název onoho románu Bergenský vlak byl v noci vykraden. Celá záležitost měla vypadat jako skutečná událost. Co mělo být nevinným žertem a marketingovou strategií v jednom, spustilo kompletní změnu Velikonoc v Norsku a velikonoční tradice byla na světě.

Tento ve světě ojedinělý velikonoční zvyk ještě dotváří to, že Norové velmi rádi tráví Velikonoce na venkově, nejlépe na chatě nebo ve srubu, obklopeni hlubokými severskými lesy. Jak jinak navodit velikonoční atmosféru, než odjet daleko od civilizace na odlehlé místo uprostřed lesů a sledovat nebo číst nejrůznější příběhy o krvavých vraždách? No není to idyla?

Hoří, má panenko, všude hoří

Kromě zmatení západního turisty z toho, že přicházejí na Kypru Velikonoce podle juliánského kalendáře (takto je slaví všichni řečtí katolíci), tedy o několik dní později, překvapí i konkrétní velikonoční tradice ve světě neobvyklá. Na Kypru jsou Velikonoce svátkem ohně. Kyperskou velikonoční tradicí je jakási soutěž o to, která vesnice bude mít největší oheň. Tudíž po klasickém hledání ukrytých vajíček následuje lov na všechny kusy dřeva, co se povalují všude v okolí počínaje uschlými větvemi a kládami konče starými dveřmi, kusy rozpadlých laviček nebo třeba už nepotřebnou boudou pro psa.
Všichni berou toto klání smrtelně vážně tudíž boje i o tu nejmenší třísku bývají často vyhrocené. Kvůli tomu musí být v pohotovosti často nejen hasiči, kteří kontrolují průběh spalování nasbíraného dřevěného materiálu, ale i policisté, kteří ne zřídka řeší násilné spory o to, kdo by si měl odnést prkno zrovna na svou hromadu.
oheň

Utrpením ke spáse

Za nejspíše nejbizarnějším velikonočním zvykem ve světě se můžete vypravit na Filipíny. Místní každoročně vzdávají holt Ježíši Kristu za utrpení, které za ně prožil, a to jak jinak, než také utrpením. Ti nejzbožnější Filipínci se nechávají sami ukřižovat. A ne jen „jako“, ale skutečně si nechávají probít ruce hřeby a na kříži pak trpí i několik hodin. K obličeji mají dokonce připnutý mikrofon, aby jejich nářek dobře slyšely celé davy přihlížejících. Mnohdy se na hromadné ukřižovaní chodí dívat celé vesnice (spolu s turisty, kteří mají na takovou podívanou kuráž) a společně se u dramatické podívané modlí.

Autentické napodobování Kristovy kalvárie je pro Filipínce cesta k vykoupení z jejich vlastních hříchů a je tedy brána velice vážně. K dalším součástem této drastické velikonoční tradice na Filipínách patří neméně bolestivé bičování řemeny a bambusem přes do krve rozřezaná záda. Vatikán tyto zvyky nijak nepodporuje, naopak i mezi místními biskupy panuje spíše snaha odrazovat obyvatele od takovýchto praktik, ale místní se neustále velmi specifických tradic drží a věří, že právě utrpení, jaké zažíval Ježíš Kristus je také jejich cestou ke spáse duše.

Okomentovat