Tradice a význam Velikonoc

Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem. Je to doba, kterou křesťané slaví vzkříšení Ježíše Krista, který podle křesťanské víry zemřel na kříži a po třech dnech byl vzkříšen z mrtvých. Velikonoce jsou spojeny s poselstvím naděje, obnovy a vítězství života nad smrtí.

Podle Bible byl Ježíš zatčen, odsouzen a ukřižován v pátek, který se nazývá Velký pátek. O tři dny později, v neděli, byl Ježíš vzkříšen z mrtvých. Tento den se nazývá Velikonoční neděle a je považován za nejvýznamnější den křesťanského kalendáře.

Velikonoce jsou také spojeny s postní dobou, která začíná Popeleční středou a trvá až do Velkého pátku. Během této doby křesťané přemýšlejí o svých hříších, modlí se a snaží se o očištění svého srdce. Postní doba je také dobou zdrženlivosti a odříkání, kdy mnozí křesťané se rozhodnou omezit svou spotřebu jídla nebo alkoholu.

Pro křesťany mají Velikonoce hluboký náboženský význam, protože symbolizují Kristovo vzkříšení, které znamená vítězství nad smrtí a zrození nového života. Tento význam se odráží v různých křesťanských obřadech, jako například v bohoslužbách, procesích a modlitbách.

Pro mnoho křesťanů jsou Velikonoce také příležitostí ke sdílení radosti a naděje se svými blízkými. Je to doba, kdy se rodiny a přátelé setkávají, aby společně slavili a radostně se těšili z toho, co jim dává víra.

Velikonoční svatý týden

Svatý/Pašijový/Velký týden začíná Květnou nedělí, která funguje jako příprava pro nadcházející velké svátky. Název je odvozen od květů zdobících kostely a připomínajícách palmové větve, kterými lid vítal Ježíše. Určitě si nezapomeňte natrhat „kočičky“ do vázy. Nezapomeňme rovněž zmínit počátek jara, který s sebou přináší nový život, krásu, energii a láskyplnost.

Modré/Žluté pondělí bylo symbolem pro všechny školáky, kterým tímto dnem začínaly prázdniny. Dnešní děti by jim rozhodně mohly závidět :).

Šedivé úterý je den úklidu před vrcholem Velikonoc. Hospodyňky vymetaly pavučiny a tmavé kouty domů. Nicméně pondělí a úterý nejsou v lidové slovesnosti tolik specifické jako nadcházející dny.

Popeleční/Škaredá středa získala své jméno od vymetání sazí z komína, které tradičně připadalo na tento den. Křesťané v tento den rovněž pálili „kočičky“ z Květné neděle loňského roku, který byl používán při bohoslužbě na Popeleční středu. Žehnání popelem doprovázela slova:“Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš!“ Škaredá středa je rovněž připomínkou fatální zrady Ježíše Jidášem, který zradil svého učitele za třicet stříbrných. V tento den byste se nikdy neměli „škaredit“, protože by vám to mohlo vydržet každou středu v roce.

Zelený čtvrtek – den, kdy zvony odlétají do Říma. Místo zvonění zvonů obcemi zněly řehtačky. Se zeleným čtvrtek je pojeno zelené jídlo – obvykle se podávala hrachová polévka a špenát s vejci. Tradičním pečivem jsou jidáše mazané máslem – po této pochutině budete chráněni před uštknutím hadů a žihadly vos. Musíte je ale sníst před východem slunce! Tento den byste se neměli s nikým hádat ani si půjčovat peníze – na oplátku se od vás budou hádky držet dál a peníze budou přicházet.

Velký pátek je připomínkou smrti Ježíše Krista na kříži. Je držen velmi přísný půst a i výzdoba kostelů byla chudá, stejně jako zpěv bez doprovodu varhan. Na Velký pátek se rovněž dějí zázraky – země se otevírá, aby odhalilla své poklady. Symbolem pátku je voda – ráno je nutné se omýt v potoce, vykropit chlév a omýt zvířata. Právě kvůli tomu by se nemělo hýbat se zemí (pracovat na poli) ani věšet prádlo.

Bílá sobota ukončuje dobu půstu a neslaví se svátosti v kostele. Velikonoční přípravy vrcholí. Bílila se stavení, vymetalo novým koštětem, hospodyně pekly mazance a beránky, chlapci pletli pomlázky, děvčata barvila vajíčka. V tento den bylo rovněž zvykem třást se stromy, aby se probudily k životu.

Boží hod velikonoční – v noci ze soboty na neděli došlo ke Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Kostely mají mnoho práce se svěcením velikonočních beránků, mazanců… V neděli celá rodina snědla vejce, které bylo uvařeno na Velký pátek společně s vrbovým a jasanovým proutkem. Kdyby z rodiny někdo zabloudil, vzpomene si na velikonoční vejce a vždycky najde cestu zpátky.

Velikonoční/Červené pondělí je nejoblíbenějším velikonočním dnem. Chlapci za úsvitu vycházejí na koledu, za kterou dostanou od děvčat vajíčka. Vyšlehaná děvčata byla obdařena životodárnou silou proutí a omládla.

Pokud se vám líbil článek o Velikonocích, můžeme vám doporučit následující články:
Velikonoce v Čechách – historie a tradice;
Velikonoční pondělí na malé vsi;
Nejpodivnější velikonoční tradice ve světě;
Velikonoční symboly a dárky.