Pocházím z maličké české vesničky, kde Velikonoce byly vždy jeden z nejoblíbenějších svátků. V neděli je soutěž o nejlepší vesnickou sekanici, čímž se náš organismus vždy připravuje na každoroční sváteční obžerství. Co jiného byste taky chtěli s talířem sekanice, žejdlíkem piva, kalíškem vína a šťopičkou něčeho ostřejšího dělat?

V pondělí, i když je sváteční, se vesnice začíná hemžit velmi brzy. Náš dům stojí na kraji vsi, takže vždy poznáte, jestli koledníci teprve začínají nebo již končí. A že uvidíte skupinky různorodé!

Přijdou pochopitelně ti nejmenší, kteří hrdě nosí pomlázku, ale při koledě stydlivě klopí očička – ty se ale záhy rozsvítí nad získanou čokoládovou dobrotou! Jejich tatínci jsou obvykle mnohem rozvernější, obzvlášť pokud už mají v nohách půlku vsi! S úsměvem kopnou panáčka do jedné, do druhé, do třetí… Obvykle mlsně pozorují sekanici, ale stejně se jí přežrali už včera a žaludek v tomto stavu nerad přijímá hustou stravu :).

Každý rok chodí alespoň jedna skupina holek. Co vám budu povídat, být vyšupána holkou není kdo ví co… Ale city stranou, těmhle holkám já fandím, protože ty se nikdy v životě neztratí!

Pak chodívají kluci z druhého stupně základky. Občas přemýšlíte, jestli to dostali za trest, protože je učitelka načapala na záchodech kouřit nebo tátovi objeli auto klíčem. Nezúčastněně zarecitují koledu, nejistě vás zlehka vymrskají (musíte pochopit, že tohle je hormonálně nevyvážené období a oni se vám na ten zadek koukat musí). Vajíčka na ně dojem neudělají, čokoláda možná… A pokud zacinkají mince, tak i úsměv vyskočí. Nejvíce se ale jejich oči upínají k těm načatým flaškám u botníku! Jak říkám, je to těžký věk!

Naše generace (taková odrostlejší, řekněme poslední dospělá a nesezdaná generace ve vsi) má rovněž své tradice. Když jsme byli mladší, holky se klukům schovávaly – ale vždy na takovém místě, aby je kluci měli šanci najít :). V pubertálním věku se tyto schovávačky s flaškou houby nebo čúča staly celkem příjemnou zábavou! No a dnes?

Po koledě v nedaleké vesnici se rozhodnou obejít i tu naši… Obvykle je to boj o život! První, druhou i třetí nohu vyčerpali už dávno před dvěma hodinami, ale statečně – až s nelítostnou zarputilostí – se snaží dokončit misi! Krása a mládí žen i dívek ve vsi závisí jen na nich, jde přeci o čest! Tempo se s každou další koledou zpomaluje a dvanáctá se blíží! Náš soused se třeba loni doklopýtal domů těsně po dvanácté (královským stylem jeden krok vpřed, tři kroky vzad). Za půl hodiny mu kamarád vezl ztracenou bundu, a za dalších deset minut ještě pomlázku :D. Svátky je třeba brát vážně!

Chlapci ovšem obvykle dostojí svým závazkům, a v posledním domě se společně všichni sejdeme i s našimi rodiči, abychom ty svátky, jak se patří, zhodnotili – v obležení spousty jídla a kvalitních tekutin! Obvykle to vypadá každý rok stejně… Chlapi a chlapci pospávají na/pod gauči, protože letos už mají vykoledováno až kam. Dívky a ženy se obvykle shodnou, že je na čase, aby už bylo po svátkách, protože už mají dost uklízení a vaření. Po dvou kartónech šampaňského už je jim to stejně konec konců jedno… Hlavně, že jsme ty svátky zase všichni přežili :)!

Veselé Velikonoce!

Pokud se vám líbil článek o Velikonocích, můžeme vám doporučit následující články:
Velikonoce v Čechách – historie a tradice;
Velikonoční svatý týden – Význam Velikonoc v křesťanství;
Nejpodivnější velikonoční tradice ve světě;
Velikonoční symboly a dárky.