Vánoce v Rusku se slaví o trochu později, než jsme zvyklí u nás v České republice. Rusové mají totiž dvě možnosti, kdy si připomenout Vánoce. Buď zvolí pravoslavné Vánoce, které se slaví 6. a 7. ledna nebo slaví světské Vánoce na Nový rok. My si povíme především o těch tradičních pravoslavných a na závěr něco o těch moderních.
Jak probíhají pravoslavné Vánoce v Rusku?
Rusové si stejně jako my dávají na Vánoce nejrůznější dárky, které mají blízké potěšit. Méně časté (avšak stále častější než u nás ;-)) je dodržování dávných zvyků, jako je zpívání koled a dovádění maškar na Štědrý den.
I v dnešním Rusku jde především o náboženský svátek a dobře zavedené konvenční sekulární tradice. Na Štědrý večer (v noci z 6. na 7. ledna) se vysílá slavnostní liturgie na federálních televizních kanálech z restaurovaného chrámu - Katedrály Krista Spasitele.
Vánoce jsou považovány za druhý nejvýznamnější svátek v pravoslavné církvi po Velikonocích. Po zhroucení Sovětského svazu nedošlo k žádné reverzní transformaci - Nový rok je stále hlavní tradiční svátek.
Počátky oslav Vánoc v Rusku nalezneme už v 10. století našeho letopočtu, kdy došlo k rozšíření křesťanství z Byzance do východní Evropy. Avšak teprve koncem 16. století tam došlo k ustálení křesťanských svátků.
Pravoslavní věřící se v Rusku na Vánoce připravují už 28. listopadu. Toho dne začíná předvánoční půst, který dodržují až do 6. ledna (40 dní!). Od 2. ledna je přitom půst přísnější a v předvečer Vánoc je nutnost odepření si jídla nejpřísnější. Předvečer však není pouze o půstu.
Dodržují se také různé další zvyky, jako například po městě putující koledníci, kteří byli všude mile uvítání, neboť svým zpěvem přáli štěstí, bohatou úrodu a hojnost. Jíst je dovoleno až večer po bohoslužbě, poté co vysvitne první hvězdička.
Vánoce v Rusku jsou jako v každé zemi radostné a hlavně bohaté, co se jídla týče. Na vánočním stole se objevuje nejčastěji starý ruský pokrm - pečená vepřová plněná hlava nebo pečené kousky vepřového masa. Dále je v oblibě telecí a ryby v aspiku, případně se podává husa s jablky. Známý je také zajíc na smetaně, zvěřina a jehněčí. Podávají se také vareniky, což jsou taštičky z kynutého těsta, plněné zelím, rýží, bramborami nebo nakládanými houbami.
O Vánocích v Rusku může být dodnes na štědrovečerním stole k vidění klasická pšeničná nebo ječmenová kaše, ochucená rozinkami, medem, ořechy a mákem, zvaná kuťja nebo například takzvaný vzvar, což je kompot ze sušeného ovoce. Oba pokrmy mají svou symbolickou hodnotu, jelikož vzvar se dříve jedl hlavně při oslavách narození dítěte, zatímco kuťja při pohřbech. Podáváním obojího se naráží na narození a smrt Ježíše Krista.
Ani Vánoce v Rusku se neobejdou bez sladkých pokrmů, přestože nejsou tak rozmanité jako v Česku. Jedná se o ovoce, koláče, palačinky, perníky, sušenky, med a další. K vidění je také tradiční pšeničný nákyp s mákem, rozinkami, švestkami, mandlemi a cukrem. O Vánocích v Rusku se pije pivo (a samozřejmě vodka), jí se kompoty, sladké polévky, želé a od počátku 18. století je oblíbený také čínský čaj.
Děda Mráz se Sněhurečkou aneb moderní Vánoce v Rusku
Děda Mráz a Sněhurečka nepatřili k tradičním Vánocům v Rusku odjakživa. Objevili se až po roce 1918, kdy byly nábožensky pojaté Vánoce v Rusku zakázány (přesněji byly zakázány vládou Sovětského svazu). Tradice a rituály nevymizely docela, ale ustoupily do pozadí. Teprve po pádu režimu se zvyky spojené s tradičními pravoslavnými Vánocemi v Rusku pomalu vracely mezi ruský lid.
Vánoce v Rusku jsou tedy dnes (hlavně co se dětí týká ;-)) především o tom, že tyto kouzelné postavičky na nový rok navštěvují rodiny a rozdávají jim vánoční dárky. Vše probíhá podobně jako u nás, kdy 5. prosince chodí Mikuláš s andělem a čertem. Dříve, na počátku 20. století, děti hledaly vánoční dárky pod polštářem, ovšem dnes se dárečky nadělují pod hezky nazdobený vánoční stromeček.
Možná by někdo z vás rád ochutnal některý z tradičních pokrmů, které se na Vánoce v Rusku nabízí na štědrovečerním stole, a proto jsme pro vás našli pár receptů:
Pšeničná Kuťja
- 500 g pšenice
- sůl (stačí trošku!)
- 100 g medu
- 50 g máku
- 50 g ořechů
- 50 g másla
Příprava:
Pšenici je třeba ponechat namočenou 24 hodin v 1,5 litru studené vody. Po uplynutí 24 hodin (vodu neměníme) dáme pšenici vařit, přidáme trochu soli a vaříme do měkka. Poté přimícháme strouhané ořechy, med a mletý mák a můžeme servírovat. Každou jednotlivou porci doporučujeme omastit trochou másla.
Vzvar
- 300g sušených jablek nebo švestek (případně obojího)
- 2 lžičky medu (pokud máte rádi sladké, lžička navíc bude jen k dobru ;))
Sušené ovoce nasypte do nádoby, která je schopna snést styk s vařící vodou. Následně sušené ovoce zalijte vhodným množstvím vařící vody a nádobu zakryjte pokličkou. Připravte si do hrnku či sklenice 2 lžičky (nebo více dle chuti), zalijte jej troškou teplé vody a dobře rozmíchejte. Vzniklou tekutinu přilijte do nádoby se sušeným ovocem, promíchejte, opět zakryjte pokličkou a nechte zchladnout.
Nyní můžete Vánoce v Rusku doslova ochutnat. :-) Dobrou chuť.
