Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanským svátkem, neboť tento den je výročím Ježíšova vzkříšení z mrtvých. Přesné původy názvu tohoto svátku jsou neznámé. Některé zdroje tvrdí, že slovo Velikonoce (Easter) je odvozeno od slova Eostre, což byla germánská bohyně jara a plodnosti. Ve španělštině se Velikonoce řeknou Pascua a ve francouzštině Paques. Tato slova jsou odvozena z řeckého a latinského Pascha nebo Pasch, označení pro Pesach. Právě během oslav tohoto židovského svátku povstal Ježíš Kristus po ukřižování z mrtvých. Tento svátek připomíná Exodus – vyvedení starověkých izraelitů Mojžíšem z egyptského zajetí.

Velikonoční tradice

Velikonoce jsou křesťanský svátek, který připomíná zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Tyto svátky se slaví po celém světě, ale každá země má své vlastní tradice a zvyky.

V České republice a na Slovensku je běžnou tradicí pomlázka a pomlázkování. Muži pomlázejí ženy a dívky, aby je ochránili před nemocemi a přinášeli jim štěstí a zdraví na celý rok. Dalším zvykem je koledování a zdobení vajec.

V Evropě existuje mnoho tradic, jako je zdobení kraslic, stavění betlémů a procesí. Některé země, jako je Velká Británie a Španělsko, slaví Velikonoce s tradičními jarními průvody a ohňostroji.

V ostatních částech světa existují rovněž různé tradice. Například v Severní Americe se Velikonoce slaví s tradičními školními výlety a velikonočními jarními slavnostmi. V Austrálii a Novém Zélandu je běžné slavit Velikonoce s rodinnými grilovačkami a venkovními aktivitami.

V každé zemi existují specifické tradice a zvyky, které dodávají Velikonocům jedinečný charakter a pomáhají udržovat tento svátek živý.

Historie Velikonoc

Historie Velikonoc v České republice sahá až do středověku, kdy byly tyto svátky slaveny jako oslava jara a symbolický konec zimy. Křesťanské tradice se v Česku rozvinuly až během středověku, kdy se začaly slavit procesí a bohoslužby.

V 16. století bylo České království připojeno k Habsburské říši a následně katolická církev začala výrazně ovlivňovat slavení Velikonoc. Tyto svátky se staly hlavním křesťanským svátkem a trvaly až do 18. století, kdy bylo slavení Velikonoc omezeno.

V 19. a 20. století bylo slavení Velikonoc v Česku výrazně ovlivněno politickými a náboženskými změnami. Po vzniku Československa byly Velikonoce znovu uznány jako státní svátek a začaly se slavit s novými tradicemi a zvyky, jako je pomlázkování a koledování.

V současnosti jsou Velikonoce stále významným svátkem v České republice a slaví se s tradičními křesťanskými a národními rituály. Tyto svátky představují důležitý symbol jara a nového života a jsou stále významnou součástí české kultury a tradice.

Příprava k Velikonocům

V České republice se Velikonoce připravují s řadou tradičních rituálů a zvyků. Tyto svátky jsou spojeny s oslavou jara a nového života, což se odráží i v přípravách.

Před Velikonocemi se v Česku provádí půst a pokání, kdy se věřící snaží očistit své tělo i mysl. V tento čas se také provádějí čistící rituály, jako je výroba pomlázek a barvení vajec. Tyto předměty jsou důležité pro slavení Velikonoc.

Během týdne před Velikonocemi se slaví takzvaný Velký pátek, kdy se konají bohoslužby a procesí. V tento den se také připravuje tradiční velikonoční jídlo, jako je mazanec a beránek.

Na Velikonoční neděli se slaví mše a po ní následuje rodinné setkání a slavnostní jídlo. Během dne se také provádí tradice jako pomlázkování a koledování, kdy se muži a chlapci vydávají na ulici s pomlázkami, aby šlehali ženy a dívky. Tato tradice má symbolizovat očistu a uzdravení a následně přináší štěstí a zdraví pro následující rok.

Barvení vajec je dalším důležitým rituálem při přípravách na Velikonoce v České republice. Tyto vajíčka se používají jako dárky a jsou symbolem nového života a prosperity.

Zajímavosti

40denní postní období
Velikonoce jsou vrcholem křesťanského církevního roku. Před nimi přichází 40denní postní období, které je završeno velikonoční nedělí. Tato doba, která je časem pokání, představuje 40 dní, které strávil Ježíš sám v poušti a dokázal se ovládnout před svody ďábla, který ho pokoušel. Den před postem je poslední dnem jídla a zábavy, někdy se mu také říká Tučné úterý.

Svatý týden
Týden před Velikonocemi se nazývá Svatý týden, který začíná Květnou nedělí a pokračuje Modrým pondělím. Tento den dětem začínají prázdniny. Následuje Šedivé úterý, jež je dnem úklidu. Tento den by měly ženy uklidit domácnost. Dalším dnem je Škaredá středa. Tento název získala kvůli nehezkému činu Jidáše, který údajně zradil Ježíše. Podle lidových tradic by se tento den na sebe neměli lidé mračit. Věří se, že by jim to pak zůstalo po zbytek roku, každou středu.

Po těchto třech dnech následují pro tradice důležitější dny, které jsou svými názvy také více známé. Na Zelený čtvrtek si připomínáme Ježíšovu poslední večeři s učedníky (apoštoly). Je to den odpuštění. Ve čtvrtek by měly utichnout všechny zvony, které zůstanou v tichosti až do soboty. Není to ale žádný den ticha, protože právě ve čtvrtek se všude začaly ozývat řehtačky, které děti na Velikonoce používají dodnes v některých místech České republiky. S tímto dnem je spojeno i pečivo zvané „jidáše“.

Velký pátek je dnem ukřižování. Tento den byl Ježíš přibit na kříž. Je to den smutku a lidé by během něj měli držet půst. Symbolem tohoto dne je voda, kterou se lidé omývali, aby byli zdraví. A omývali i svůj dobytek a domácí zvířata. Ani tento den se neobešel bez hlaholu a zvuků řehtaček, s kterými děti „honily Jidáše“ za jeho hřích.

Zvony se znovu rozezní na Bílou sobotu, která je přechodným dnem mezi Ježíšovým ukřižováním a vzkříšením. Během tohoto dne by se měly péct mazance a beránci. Chlapci by si měli uplést hodovačky (pomlázky) a dívky zdobit vajíčka.

Následuje neděle, které se říká Boží hod velikonoční. V noci na tento den vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Proto se jí říká „velká noc“. Tento den by se měli setkávat rodiny a přátelé a ve velkém hodovat na počest Ježíšova zmrtvýchvstání.

Celý týden je zakončen Velikonočním pondělím, někdy se mu také říká Červené. Chlapci vyrážejí do ulic a pomlázkami šlehají děvčata. Ta by jim měla dát na oplátku jako dárek malovaná vajíčka nebo sladkosti. Proč na oplátku? Protože chlapci z nich šleháním vyhánějí nemoci a také se říká, že dívky, které dostanou pomlázkou, budou dlouho mladé. Tak velkou sílu v sobě skrývá vrbové proutí. Tento zvyk přetrvává až do dnes. Takže si dámy na zadečky připravte polštáře i o letošní Velikonoce, abyste si mohly druhý den sednout. Někteří muži to totiž rádi přehánějí.

Na závěr

V dnešní době už k pomlázce neodmyslitelně patří také alkohol. Dospělí muži chodí od domu k domu a dámy je vítají skleničkou něčeho ostrého. Hodovat se chodí zpravidla dopoledne. Někde se dodržují tradice, že jakmile přijde muž po poledni, může být zchlazen kýblem vody.

Velikonoce jsou také skvělou příležitostí, jak využít svou zručnost. Tvoření velikonočních přání, velikonoční výzdoba, osení se zvířátky nebo malování kraslic. Kreativní nápady přijdou během těchto jarních oslav vždycky vhod.

Kromě náboženského a lidového svátku, kdy jsou Velikonoce spojovány s oslavami příchodu jara, mají také obchodní stránku. Už dávno před tímto svátkem můžete v regálech obchodů spatřit mnoho čokolád různých tvarů (kuřata, slepice, beránky, zajíčky), želé, bonbóny i velikonoční pečivo.

Jaké velikonoční zvyky dodržujete vy?

Pokud se vám líbil článek o Velikonocích, můžeme vám doporučit následující články:
Velikonoční svatý týden – Význam Velikonoc v křesťanství;
Velikonoční pondělí na malé vsi;
Nejpodivnější velikonoční tradice ve světě;
Velikonoční symboly a dárky.