Brněnské Národní divadlo

Kde sídlí Národní divadlo v Brně, co hraje a jaké zajímavosti si nenechat ujít? O tom všem v dnešním článku věnovaném brněnské divadelní kultuře.

Brněnské Národní divadlo má počátky již v 80. letech 19. století, kdy byla většina Brna ještě stále německá. V roce 1881 tak vzniklo Družstvo českého Národního divadla v Brně, prezentující české ochotnické spolky v budově Besedního domu. Jak čas plynul, zakoupilo družstvo budovu na dnešním Žerotínově náměstí, kde došlo 6. prosince 1884 k slavnostnímu otevření, jež doprovodila hra Magelona od Josefa Jiřího Kolára. Tam divadlo působilo až do vzniku samostatného Československa, kdy město Brno divadlu přidělilo budovu současného Mahenova divadla, do té doby německého. Pod správu Magistrátu města Brna se divadlo dostalo po revoluci v 89 a spadá pod něj dodnes. Zároveň disponuje třemi soubory - operním, baletním a činoherním, a také třemi divadelními budovami, které si představíme blíže.

Mahenovo divadlo

Malinovského náměstí 1, Brno

Divadlo, které bylo jako úplně první v Evropě kompletně vybaveno osvětlením elektrickými žárovkami. Autorem tohoto projektu byl Thomas Alva Edison, a protože Brno, tehdy pouze sto tisícové, ještě ani nemělo plošně zavedenou elektřinu, vznikla speciálně kvůli divadlu i malá elektrárna. Zdokumentované dílo a části původní elektroinstalace můžete vidět v menší expozici, instalované ve foyer divadla.

Jak jsme si řekli již výše, divadlo bylo až do roku 1918 pouze německé. Nejdříve neslo název Divadlo na hradbách, a jelikož se jeho prvním dramaturgem stal brněnská dramatik a spisovatel Jiří Mahen, roku 1965 se přejmenovalo a odkaz tohoto umělce nese dodnes. Do téhož roku také sloužilo především opernímu souboru, to se ale po dostavení budovy Janáčkova divadla přesunulo tam, a sem se soustředila spíše činohra.

Stále se tu však objevují i baletní představení, jedno z nejlepších které jsem za dlouhou dobu viděla, bylo 4 Elements, uvedeno počátkem roku 2018.

Dobrá dostupnost je hromadnou dopravou, tramvaje číslo 1, 2, 4 a 10 či spoj číslo 67 zastavují takřka před budovou. Hned přes cestu sídlí i Dům umění, a do sousedního Janáčkova divadlo dojdete pohodovým krokem do 5 minut, stejně jako do centra města.

Janáčkovo divadlo

Rooseveltova 31, Brno

Funkcionalistická budova postavena podle návrhu architekta Jana Víška byla otevřena 2. října 1965 a prezentuje především operní a baletní představení. Mimo ta zde koncertuje také Filharmonie Brno.

Divadlo se roku 2007 dočkalo i rekonstrukce, která město Brno vyšla na 111 milionu korun.

Za pozornost stojí i prostředí, v němž je stavba usazena. Sídlí na Rooseveltově ulici, má u sebe parkovací dům s kapacitou 200 míst, u jedné strany jej obklopuje park Koliště a před čelní stranou se nachází odpočinková zóna, s vodními prvky, svítící fontánou, posezeními a trávníkem, na kterém obzvlášť v létě potkáte hojný počet posedávajících lidí. Můžete si tak s sebou vzít něco dobrého, a třeba při cestě z práce si maličko ozvláštnit večer právě na tomto místě, oplývajícím kulturním duchem. Úsměvné jsou i skupinky mladíků, kteří si na divadelních schodech často zkouší své skateboardy.

Divadlo Reduta

Zelný trh 313, Brno

Třetí a poslední budovou je Divadlo Reduta na Zelném trhu. Ta je od dvou předchozích a sobě navzájem přilehlých budov o něco více vzdálenější a nechází se tek v samotném centru starého města. Není tak tolik překvapující, že se jedná o nejstarší divadelní budovu ve střední Evropě. Město ji koupilo kolem roku 1600 jako zchátralý palác Lichtensteinů, a opravili ji za účelem ubytování významných hostů. Později se přikoupil i vedlejší dům a vznikla tak Malá a Velká taverna. Ke konci 18. století zde byly zřízený taneční sály, aby se zde kromě divadla mohly konat i oslavy a bály. V té době divadlo neslo název Královské městské národní divadlo a navštívil ho například císař František I. či císař Leopolod II. V roce 1767 zde dokonce koncertoval i náctiletých Mozart.

K současné podobě divadla se dostáváme až v roce 2005, kdy byla reduta po rozsáhlé rekonstrukci, po více jak 10 letech, znovu otevřena. Cílem rekonstrukce bylo skloubení historických prvků s potřebnou modernizací. Reduta tak má 2 sály, hlavní divadelní s kapacitou 325 diváků a Mozartův salonek. Jako jediná z divadel nenese název po některé z významných osobností, jmenně pojmenován je pouze salonek, a to pravděpodobně kvůli tehdejší umělcově návštěvě.

Ceny obvykle vycházejí na dospělého od 200 do 500 korun. Vstupenky můžete koupit on-line na stránkách ND, či si můžete pořídit předplatné, jste-li častějším návštěvníkem. Předem si můžete rovněž objednat i menší občerstvení, které si dáte o přestávce, obvykle v polovině představení. Předchozí objednávky se vyplácejí, protože kvůli častým frontám si třeba chlebíček potom ani nestihnete spořádat a celou přestávku budete zbytečně přešlapovat na místě, než na vás dojde řada…

Kultury v Brně je rozhodně mnohem více, než pouze v divadlech, například se můžete podívat na seznam předních brněnských galerií, které jsme pro vás sepsali zde.